Jen taková glosa...

Opět během písemné práce z matematiky jsem byla tupá jak bambus, ale takovéto kravinky moje hlava vymýšlí stále

...a některé jsou Bílé.

...

a mozek žere nostalgii

Název trochu mate, protože je to o něčem jiném, než si asi myslíte...

trošku o tom, co jsme právě prožili,..

Zveršovaný vtip o ajťácích. Snad pochopíte :D.

O životě a přátelství dvou veverek. Za inspiraci děkuji casa.de.locos, Angele Carter, Pavlu Říčanovi a Patricku Rothfussovi.

Toto se jednou stalo když můj synek-teď už osmnáctiletý-měl asi dva-tři roky,dětské spontánní výšplechty jsou často originální.. Toto je poslední říkanka na humornou notu-mám jich ještě dost,ale myslím že měně je někdy více,tak snad někdy později..:-)

zkuste psát o tom, jak milujete...a zkuste o tom nepsat:) jak jeden známý klasik řekl "jak málo miluje ten, kdo dovede říci, jakými slovy mu milenka vyznala svou lásku" :))

o několikaměsíční nejistotě, strachu a lásce (nejen) k životu ...

nějak mi to nedá nevložit sem ještě jednu podstatně starší sestřičku předchozí básničky. Patří k sobě :-)