zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

tolik...

byla jednou jedna holčička ... (omlouvám se, ale nemůžu psát jenom pesimisticky:))

Asi 5 let stará (tedy bylo mi cca 13-14 let).

(název básně není přísně pravdivý, pastorkyňa znamená nevlastní dcera a Olga byla Janáčkova vlastní. miloval ji jako nikoho a Pánbůh mu ji vzal, když si z Petrohradu přivezla vážnou nemoc, které podlehla ve věku 21 let, v roce 1903. pro tento název jsem se rozhodla proto, že Janáček několik měsíců po dceřině smrti dokončil "Její pastorkyňu" a operu věnoval její památce.)

Momentka, které by slušela dopracovanost, návaznost, oheň a drogy, ale není čas.

Někdy je těžké mít jiný názor. Ano v tom to je v tom slově "jiný". Tím, že je člověk jiný je zároveň divný,nenormální,špatný. Někdy má toho prostě člověk dost...po dlouhé době nějaká báseň

Poslední slova sbírky ....

Co vše se stane v jedné vteřině?

Říkávala moje babička

1. S věnováním pro... 2. Nesnášim, když ze mě vylítne pocitová věc