psaná ve dvou, společně s NotInToLabels :) /moje je tučně psaný.

(psáno kdysi jednomu konkrétnímu člověku v konkrétní situaci... ale když si to tak čtu, tak to platí vlastně úplně obecně, pro všechny vztahy)

Po dlouhé době... nekřičím, nebrečím. Žiju a šeptám...

zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

tolik...

byla jednou jedna holčička ... (omlouvám se, ale nemůžu psát jenom pesimisticky:))

Asi 5 let stará (tedy bylo mi cca 13-14 let).

(název básně není přísně pravdivý, pastorkyňa znamená nevlastní dcera a Olga byla Janáčkova vlastní. miloval ji jako nikoho a Pánbůh mu ji vzal, když si z Petrohradu přivezla vážnou nemoc, které podlehla ve věku 21 let, v roce 1903. pro tento název jsem se rozhodla proto, že Janáček několik měsíců po dceřině smrti dokončil "Její pastorkyňu" a operu věnoval její památce.)