Nikdy se v těch pocitech nevyznám. Neuspořádám. A nemám ráda chaos. City jsou zvláštní. Dělají si s námi, co chtějí. Je jedno, jak moc je člověk inteligentní. Je jedno, co všechno v životě dokázal. Je jedno, jestli uklízíš podlahu, nebo sedíš na nejlepší židli v kanclu a cinkaj ti peníze na účtě. Láska paralyzuje stejně. Ochromí tě pocity. Hezký a pak přijdou ty špatný. Je to jak extáze. Je to závislost. Je to vůně, kdy druhýho obejmeš. Je jedno co víš. Některý lidi neumíme nechat jít. Kdo ví, proč. Tohle co cítím, není strach, z toho, že ji ztatím. Neni to strach, ze bych snad mela ztratit sebe. Je to strach, že ztrácím něco, co jsem nikdy nedržela, ale každá moje buňka v těle věděla, že to hřeje.

Napsána na koleni,v pozdní hodině...:) Doufám, že nebudete šetřit kritikou...:)

...

..,.

....

Ze sbírky: "Andělské tváře"

Ták, prosim vás řekněte mi co doladit a tak, chyby už snad byly všechny opraveny, ty co si už čtou tento popisek můžou bejt rádi že neviděli to obrovské množství chyb v předešlých verzích, byla to hrůza. :-D