Tohle je postarší báseň kdy sem byla ve svém životě úplně psychicky na dně...

Každý z vás někdy zažil tu dobu,kdy prostě nejde usnout a i přes tmu, ticho, klid, má člověk stále co poslouchat, pozorovat.....

It. sonet o jednom říjnovém víkendu.

Díky za komentáře Meluzině. Zdá se, že to sem vkládám čistě pro ní :-).

Obyčejné věci se stanou neobyčejnými. Díky těm, kteří to čtou, každý komentář potěší :-).

Letmý náhled do nově objeveného světa a v ději malý krok vpřed.

odchází....

... co je tisíckrát větší než celá galaxie, to ticho, co leží v příkopu a řve ti v morku kostí...

24.02.2010 původní anotace: inspirováno, jak nám diktoval učivo p. Z.Kuťák a upozornil nás na mezeru „touha po moci“

Nevím, zda točí či netočí. Ale většinou, bublinky plavou vzhůru, jablko nepadá daleko, světlo pálí můru a...ona tam stejně pořád chce. Většinou.

se včerejškem nejsem spokojená, takže si půjčím pár řádků ze včerejška a jdu pracovat dále...

...