|
slunečnice
|
Myšlenky otevírají náruč jako Slunečnice
jak krásný příběh a hvězdy nahé půlměsíce
když čas odtikává a stéká jako řeka
jen tklivá Harmonika
potkává v pokoře
v slzách jak velké Moře
v tobě zvláštní Vesmír
a snů jenom vír
jsem jako Dítě
co chytá do dlaní pavoučí sítě
a trochu něhy...trochu deště
jak starý blues zazpívat skus
jak starý Dinosaurus
když srdce je jak Kamenolom
když v každém nastal zlom
když něha Mrcasí se
Ten Svět Je Jak SLUNEČNICE
jak krásný příběh a hvězdy nahé půlměsíce
když čas odtikává a stéká jako řeka
jen tklivá Harmonika
potkává v pokoře
v slzách jak velké Moře
v tobě zvláštní Vesmír
a snů jenom vír
jsem jako Dítě
co chytá do dlaní pavoučí sítě
a trochu něhy...trochu deště
jak starý blues zazpívat skus
jak starý Dinosaurus
když srdce je jak Kamenolom
když v každém nastal zlom
když něha Mrcasí se
Ten Svět Je Jak SLUNEČNICE
Krásná je ta část jak píše vanovaso, a pak ještě tahle:
jak krásný příběh a hvězdy nahé půlměsíce
když čas odtikává a stéká jako řeka
Některé části mi příjdou ale trochu prvoplánové .)
jak krásný příběh a hvězdy nahé půlměsíce
když čas odtikává a stéká jako řeka
Některé části mi příjdou ale trochu prvoplánové .)
jsem jako Dítě
co chytá do dlaní pavoučí sítě
a trochu něhy... ale i ostatní je moc krásný... ta něha a ten zlom je tam cítit a to mám ráda...
co chytá do dlaní pavoučí sítě
a trochu něhy... ale i ostatní je moc krásný... ta něha a ten zlom je tam cítit a to mám ráda...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ten svět co je jak Slunečnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : věty bez cíle
Předchozí dílo autora : 50 řádku o světě

