Šaziho tisíc a jedna noc
 07.05.2016
7
Šššazi
Šššazi

ševelily vlnky
šeptavým voláním
čechraly hladinu

I Měsíc
se smočit spěchal
jak pavlačová drbna
u toho kvákal

Šazi
težké boty zul
(kožená bagančata
silný odér vydechla)

prsty se rozběhly
volnosti užívaly
navzdory Tmě
nebloudily

Parný den
měl ještě pod kůží
když tělo
do vody nořil
(tak jak ho pán Bůh stvořil)

Tma
přítelkyně stará
umí atmosféru navodit
to pak...
řev volavky
snadno dokáže
Tvůj svěrač
nechtěně (za to zcela) uvolnit

 21.07.2016 09:51
:D :D :D :D :D :D :D :D
 12.06.2016 14:07
kmotrov: Tvé komentáře mě tak moc těší!!! A když chci na ně reagovat, připadám si najednou jako analfabet...
 12.06.2016 13:55
Mám takovou teorii, že by básník měl dokázat sdělit slovy co je slovy nesdělitelné. Šazi si po parném dni zul boty? Fuj! Protestuji! To v Kocourovi v botách nebylo! A ten závěr! Hrůza! Smrdí to až sem!
 17.05.2016 11:17
pěkný obraz ji vykreslila.. pobavilo :)
 07.05.2016 16:29
Pro mě zajímavé čten. :-)
Kritizování není můj šálek té...
 07.05.2016 12:44
A42: děkuju :-*
já se taky těším, snad se Šazi pochlapí a nenechá nás dlouho čekat ;-)
 07.05.2016 12:05
 A42
No teda, to je ale pointa. Téměř romantika, měsíc, a pak. Zasmála jsem se. Těším se na další. ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.