čtu, píšu komentář, mažu komentář, čtu...vlastně nemám slov, vyjádřilas toho hodně, hodně z toho co mnozí prožívají, vyjádřilas to skvěle, myslím že to je prožité, jasně rozkoš, chtíč, pohyby je to hodně v našich životech, alespoň pro mnohé, i pro mě, ale je to to nejvíc? Nejsou to jen bouře hormonů, nezvládnutý život, hledání ztraceného času, možná že jsem dnes ovlivněná včerejším odchodem mé kamarádky od jejího muže(pro vysvětlení) šla jinam...ale on jí jistě miluje, tím svým způsobem kde už chybí ta rozkoš, touha...je to složité, báseň je přímo burcující, skvělá

tvoje básnička je výstižná, v závěru opravdu zabolí, pěkné zpracování, líbí se mi ta spousta maličkostí na které je lépe zapomenout i když kdysi tolik dávaly, i braly

jasně, jaký si to uděláš takový to máš, nevzdávej to, zaujala

tvá krajina je uchvacující, jen dosti mrazivá, skvělá hra se slovy, umění je čekat, větší nic neočekávat...

Co bylo, to bylo, je to důležité ale v tom co je teď, to bezpochyby...moc se mi líbí ta naděje vtisknutá do konce, ano tak to mám i já, vstříc novým zítřkům...znovu a znovu se vrhat k obzoru, ale nejlépe, nepřeskočit ho...moc se mi líbí ta pestrobarevnost jednotlivých slok, jsou obrazotvorné, ale nejen to

ŽblaBuňka: To i já :-)

kmotrov: já vím, ty už očekáváš víc ode mě, kapky a zmatky jsou fakt děs:-)

Letadlo: o to víc je to milý komentář, děkuji

Nikytu: jasně a to mě baví, dík

je skoro taková melodická jako písnička a ano v dobrém i ve zlém, tak by to mělo být

a mohl by se na něj někdo zlobit? tedy tu erotiku a sex k tomu je zapotřebí velká představivot, je to takový jednoduchý a naivňoučkýa v tej jednoduchosti se mi to něčím líbí

Ty jsi opravdovej filozof! Nevim kolik mam klíčů, musela bych vstát z postele a jít je počítat, to se mi nechce, ale měla jsem jich plnej keramickej hrnek, k ničemu, byly naházený v tom hrnku a byl tam klíč i od naší první škodovky, letos v létě jsem je odnesla dětem na statek k nějakej hře e teď mam doma jenom ty klíče co někam pasujou, lezlo mi na nervy mít tolik klíčů a dávno zapomenout kam se strkaly :-) A těším se na další klíče...

Znám ten obrázek :-) a moc hezky jsi ho popsala

Skvělé, je znát že básník je zcela polapen múzou...píše ti to :-) A ta anotace, bravo, zrychluje pulz a burcuje představivost, to všechno v rámci slušnosti

hovory sama se sebou...je cítit ta potřeba to vypsat a to mám ráda je to jedna z těch opravdových básní, rozervaná, rozpolcená, plná emocí, a taky jak píše Homér je dobrý si jí přečíst víckrát, věnovat se jí a nacházet, dobré i zlé

je to skvělý, včetně názvu a myslím že ten stav je vyjádřenej perfektně, bohužel, chápu, ale co s tim, jo, a mně se to četlo moc pěkně, jednim dechem, jo a když to dáš přečíst tomu dotyčnýmu, stejně to nepochopí

no, taková klasika, ale je to milé, určitě ti hezky plyne, mně se četla hezky

Trochu mě ruší ten styl, ale je to rozhodně básnička o hledání, poznání, uvědomění si a to se mi líbí

jo, líbí se mi jak se ta básnička valí k tomu jasnýmu závěru

nezklameš, trochu ze života, s nadhledem a k pousmání