nepamatuju si jak jsem zapadla mezi dva jako klíč
nepamatuju si tvý chodila
nepamatuju si velké paže co mě držely před spaním
nepamatuju si od tebe lásku i když byla dána
nepamatuju si vousy vlasy láhve od piv
nepamatuju si hlas že se rozpádám
nepamatuju si hudbu normálně ani pozpátku
nepamatuju si hemžící se schody a nekončící ulice
nemapatuju si ta světýlka na jehličnatém lese vysočiny
nepamatuju si rachot šroubů a hlavně tvůj dotek
už ani tvář se mi nevybaví
že jsem ji líbala a hřála na prsou
nepamatuju si tvý chodila
nepamatuju si velké paže co mě držely před spaním
nepamatuju si od tebe lásku i když byla dána
nepamatuju si vousy vlasy láhve od piv
nepamatuju si hlas že se rozpádám
nepamatuju si hudbu normálně ani pozpátku
nepamatuju si hemžící se schody a nekončící ulice
nemapatuju si ta světýlka na jehličnatém lese vysočiny
nepamatuju si rachot šroubů a hlavně tvůj dotek
už ani tvář se mi nevybaví
že jsem ji líbala a hřála na prsou
25.11.2017 14:43
Yana: děkuji za komentář a pochopení.
oslov radek: v to doufám.
oslov radek: v to doufám.
25.11.2017 10:11
tvoje básnička je výstižná, v závěru opravdu zabolí, pěkné zpracování, líbí se mi ta spousta maličkostí na které je lépe zapomenout i když kdysi tolik dávaly, i braly
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.