Megynka: vanovaso: No, ona smutná snad ani být nemá. Tragická už, doufám, vůbec ne. Je to taková mapa života. Takovej ten normální vývoj - jako, že když jsou spolu lidi čerstvě, nic jim na tom druhém nevadí. Po nějaký době pak člověku vadí naopak kdeco. No - a tohle je o tý třetí fázi, (pokud se k ní člověk vůbec dostane), kdy zjistí, že toho druhýho nemá smysl předělávat, že ty jeho různý mušky jsou vlastně docela milý a že stojí za to s ním bejt :-)

taron: Birtiri: kekebreke: Nebyl jsem si touhle písničkou vůbec jistej. O to víc mě těší, že se vám líbila. Díky :-)

Parádní! Jasně, pár slovy formulovanej pocit. Takovéhle básně jsou pro mě stokrát cennější a záživnější než jakékoli litanie, kde se autor půlku básně snaží něco úplně zbytečně dovysvětlit. Moc se mi líbí! A navíc mi přesně teď sedla do chvíle :-)

Hanulka: To já děkuju :-)

Kamarád říká: "Jdem na jedno, slovy pět" A, pravda, je tisíckrát lepší a přínosnější zajít na "jedno" s lidmi z masa a kostí, než čučet do monitoru a komunikovat s fantómy :-)
Pokud má hospoda historii, genia loci a pár nesmrtelných štamgastů navrch, je to paráda :-)

Severak: To by bylo skvělý :-)

A42: Ale to je přece samozřejmé! Je jasné, že čtečka může být úžasný pomocník a pro leckoho i jediná možnost, jak si něco přečíst. Mluvím tady pouze o svém vlastním vztahu ke knihám. Mám je rád jako takové. Rád si připlatím i za pěknou vazbu a nápaditý obal. Několikrát už se mi stalo, že jsem z několika různých vydání téže knihy sáhl po tom nejdražším, protože prostě mělo nápad a bylo něčím originální. Nemám s tím zkušenost, ale nevím, jak by mi tohle e-knihy mohly nahradit. Nedovedu si představit, že bych knihu degradoval na hromádku dat, která si odněkud stáhnu a pak ji budu skladovat v nějakém adresáři :-)

Zajímavé myšlenky. Já osobně mám knihy strašně rád. A upřímně mě děsí elektronické čtečky a e-knihy obecně, protože by jednou mohly být hrobem nejenom knihkupectví, ale i knihoven tak, jak je dneska známe. Těch tichých, šustivých, papírem vonících. Moje maminka je knihovnice a tohle své povolání si vždycky dost nosila domů, kde vybudovala taky dost rozsáhlou knihovnu. Navíc, když jsem od ní vypůjčenou knihu zavčas nevrátil, nic se nestalo :-)
Rád knihy vlastním i proto, že se k nim s oblibou vracím. Nadto se některé ve lhůtách stanovených knihovnami nedají ani přečíst a pořádně strávit a promyslet. A u některých člověk nejdřív musí čekat, až je jiní vrátí.
Knížky kupuji rád jak v knihkupectví, tak na internetu, opravdové poklady pak hledám v antikvariátech. Co se elektronických knih týče, nepřekonám nechuť k čučení do monitoru a nehodlám se o to ani snažit. Zážitek ze skutečné knihy tu trochu "nepohodlí" stokrát překoná. Aspoň pro mě.

Megynka: Ano, taková ta naděje, kterou se člověk nikdy neodváží vzít za ruku. Jsem moc rád, že se ti líbila :-)

Yana: vanovaso: Teté: Pajalord: Orionka: nic moc: Mlčeti Zlato: korálek: Amelie M.: Omlouvám se, že tak pozdě a tak globálně, ale moc vám všem děkuju za vaše komentáře. Těší mě, že vám ta básnička stála za ztrátu pár slov :-)

annaav: Děkuju :-)

Psavec: To jsem moc rád. Díky :-)

Yanishka: A mě to zas moc těší. Díky za návštěvu :-)

Nikytu: Přesně, jak říkáš. Jsem rád, že se ti líbila :-)

Amelie M.: Nejhorší je, když člověk chce a zároveň nechce. Nebo si to bojí přiznat. Díky moc za návštěvu :-)

pilgrim: Moc díky :-)

Mám moc rád modré noci. Je opravdu krásná!

Jemně hladivá, jako ta peříčka. Moc hezká slova.

nic moc: Díky, moc mě těší, že se Ti líbila :-)

oslov radek: Děkuju :-)