Hanulka: Moc děkuji

Hanulko, teď už je to jiné, znovu si to celé pročítám a jen bych opakoval první větu svého předešlého komentáře. Ahoj.

denisa: I já si to myslím, jak zítra seznáš z rozuzlení mé dvojpovídky. Děkuji ti za komentář, ahoj.

S celou tvou básní lze souznít a plně vnímat poetičnost tvé bytosti. Jenom mi není jasné, co se v tichu noci rozplývá - vztažné zájmeno „které" se mi nějak k ničemu nevztahuje.

Psavec: Hanulka: Díky za komentíky.

Pěkné, zdařilé.

Hanulko, zase něco od tebe, co stojí za to, aby si to člověk přeříkal. Pěkné. Jen to několikeré „co“ docela ruší. Lze střídavě použít „které", „jež"... Ono to stálé používání „co" místo všech vztažných zájmen ochuzuje češtinu. Nic to ovšem nemění na půvabu tvého dílka. Ahoj.

denisa: Jasně, moje duše, nedal jsem si to dohromady s předchozím. Ahoj.

Psavec: Díky

Docela jsem tomu dílku přišel na chuť, ovšem až po několikátém přečtení (dobře jsem udělal). Jen smysl toho verše s masochistkou (i!) mi uniká.

Hanulka: Děkuji ti za takový hezký komentář.

helples: S tím hovnem máš pravdu, ale tady je to naopak: docela dobrý obsah je srážen chybami.

helples: Kekebreeke nepsal, že je dílko bezobsažné, ale že je v něm plno chyb – proto je tvá reakce na něj trochu vedle.
Někdo formu, druhý obsah - tak to přece není, musí tam být obojí. Líc přece zrudla, ne zrudnul. Přijde mi, ne mě, to přece má jiný význam: přijde někomu, ne někoho (mi – mě jako ti – tě).
Pokud jde o obsah, tak to snad docela jde. Autorka sdělila své pocity, vyvolala v čtenáři dojem, jaký chtěla a lze nad tím i zauvažovat.

Psavec: Dík; k tomu konci to všechno směřuje, v kontrastu proti konci úvodní části.

Morfeus: To je na mne příliš hlubokomyslné. Bližší je mi Sasančino řešení, a je v něm i trocha humoru.

Sasanka: Na tuhle básničku jsem už dostal plno komentářů, ale ty jsi první, kdo přináší řešení. Dík.

Moc pěkná báseň - jemná citlivá. Snad by si zasloužila nějaký název než jen datum.

A hele, to je moc dobrý (až na mezery před čárkami, ty mě ruší). Všechny ty části dohromady směřují k té poslední sloce - ohromný nápad. i zpracování je fajn.

Ráda ten příběh vyprávíš a dobře se čte - jen aby tam ten vzkaz ještě byl. Moc zdařilá báseň.

Psavec: Dík, proto jsem ji, tedy je napsal.