VZKAZ V PÍSKU

x




bylo to jako závaží
jako koule na noze
jako život v řetězech

plynulo to jako řeka
kde nevidět břeh
byl to úděl nebo osud
den s šampusem a tvou kůží
široká nóbl postel
..někde na půl cesty jsme se tam sešli
hedvábí a satén

ve váze drahý růže
okvětní lístky všude a apartní vůně
mé tělo ladí s tvým
příběh který ráda vyprávím
než zmizí ty a já...

život vzhůru nohama
dny na pláži a moře
snad i úžeh z okamžiku
tisíce jehel sluneční lázně
bez kazatele morálky
čistá porce erotických extází

písek který se přesypává
odčítá čas a vzdušné zámky
možná nám rozdali karty
už předem cinknutý a vadný
všechna ta čísla tvoří trojky
dominantní ráno u baru
...jsem tam sama


chodím po opuštěném apartmá
kde se spojila vzdušná dráha s tvojí
kde zůstal otisk po milování
a tichá hudba s klimatizací
...beze slovní hrátky


jednou se na tu pláž zas vrátím
pro ten vzkaz v písku


...