přidáno 12.01.2024
hodnoceno 2
čteno 497(8)
posláno 0
a proč mi vyčítáš
to nejčistší co ve mně je?
snad abych se bála
komíhat sirkou
svět jak blázen letí kupředu
a kamkoli pádí
svůj kus si ve mě hřeje
bolí mě, nezastírám když mává mi na památku letmou chvilkou
kterýkoli stud ráda zaprodám
bolí mě okamžik kdy zčervenám
nedokážu s lehkým srdcem
okamžik studu v sobě zauzlit
chichot a tma mě ještě škádlí při pátku
aniž bych byla červená
láska se někde pořád ve mně děje
přidáno 13.01.2024 - 22:57
Snad abych se bála komíhat sirkou...rozesmálo, někdy taky používám data, když chci, abych si pamatovala den.
přidáno 13.01.2024 - 21:10
Moc pěkná báseň - jemná citlivá. Snad by si zasloužila nějaký název než jen datum.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
12.1. 2024 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Blouznění čtvrtečního dne
Předchozí dílo autora : Vánoční dopis Járovi

» narozeniny
Puškvorec [15], Amazonka [14], Beast [13], MonoGame° [5], Martin Patřičný [3]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming