přidáno 12.01.2024
hodnoceno 2
čteno 213(9)
posláno 0
a proč mi vyčítáš
to nejčistší co ve mně je?
snad abych se bála
komíhat sirkou
svět jak blázen letí kupředu
a kamkoli pádí
svůj kus si ve mě hřeje
bolí mě, nezastírám když mává mi na památku letmou chvilkou
kterýkoli stud ráda zaprodám
bolí mě okamžik kdy zčervenám
nedokážu s lehkým srdcem
okamžik studu v sobě zauzlit
chichot a tma mě ještě škádlí při pátku
aniž bych byla červená
láska se někde pořád ve mně děje
přidáno 13.01.2024 - 22:57
Snad abych se bála komíhat sirkou...rozesmálo, někdy taky používám data, když chci, abych si pamatovala den.
přidáno 13.01.2024 - 21:10
Moc pěkná báseň - jemná citlivá. Snad by si zasloužila nějaký název než jen datum.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
12.1. 2024 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Blouznění čtvrtečního dne
Předchozí dílo autora : Vánoční dopis Járovi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming