 29.01.2024 4 113(7) 0 |
Něco bylo,
něco zmizelo,
všechno se stalo tak rychle.
Zbyly jen vzpomínky,
touhy zůstanou navždy skryty,
už nebudou skutečné.
Touhy, co změní se,
když víčka spadnou.
Jako když strom rozkvete,
pak vznese se k nebi,
tak i my vzletíme
vstříc novým výšinám.
29.01.2024 - 15:19pedvo : děkuji Ti , ano máš pravdu a hned jsem opravila, přišla jsem zvenku a napsala, tak jak bylo v hlavě uloženo. Děkuji za milou připomínku, opravené a přeji hezké odpoledne.
29.01.2024 - 15:14Hanulko, zase něco od tebe, co stojí za to, aby si to člověk přeříkal. Pěkné. Jen to několikeré „co“ docela ruší. Lze střídavě použít „které", „jež"... Ono to stálé používání „co" místo všech vztažných zájmen ochuzuje češtinu. Nic to ovšem nemění na půvabu tvého dílka. Ahoj.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco bylo, něco zmizelo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Milostná
Předchozí dílo autora : O životě
