Záleží jestli byl sám nebo ne.

Proč ta sebelítost Martine? Ještě pořád posloucháš Třináctý století? :) Díky za připomenutí, určitě si pustím něco z tvého seznamu, už hodně let jsem nic z toho neslyšela a je to škoda.
K básničce nic nemám, je to třikrát vylouhovanej čaj a ještě neadekvátní k věku. Promiň, lhát neumím a jenom jsem tě vlastně chtěla pozdravit, abys nebyl tak smutný. Nejspíš se mi to nepovedlo..."zase krčí rameny sama nad sebou".

Moc hezká :)

Jako pěkná je to nemohu říct. Jeden by z ní dostal depku. Tohle mě zaujalo nejvíc: Když mluvné zurčení zapluje do tišiny. Nějak je mi to blízké.

Zajímavá.

Je to o stárnutí a o smrti? O ztracených iluzích...a zvony bijí, čas běží s námi či bez nás.

Standard, jde o zvyk. Důležité je zůstat sám sebou. Na co prášky, spláchnout je do hajzlu a věnovat se sobě.

Líbí se mi, jen ten závěr ... asi to tak má být :)

Pěkná říkanka.

Přesná, i když zimu nemusím. Pro mně je tam navíc celý ten brouk a věta o nekázni, ale kritika to není jasná Ginnare :)

Ahoj Koiško, přeji veselé vykročení do Nového roku a spoustu zdraví, na rozdávání. To víš, je Silvestr a já už tady zase očumuji jaro :D

Ach ty broskve :D

Jo něco je špatně a hodně divně, souhlas.

Líbí se mi hlavně závěr,ale pro jistotu se k ní vrátím, takže ukládám.

Určitě zaujala, má moc krásná místa.

Přeji,aby zase vyšlo slunce,tak jak má. Lásku můžeme znovu nalézt, většinou je pořád tam,kde byla. Akorát přes ten šedý zákal ji nevidíme.

V mysli se guláš vytváří :D moje pocity před spaním a ráno uvařeno zhola nic.

A nula navíc, se mi líbí nejvíc :)
Ach, zřetelně vzpomínám na ten prosinec tuhý,
bez náznaku deště, sněhu či duhy,
ale ve všem školním od konce druhý
můj přízrak stál na tom přízemí.
Nepsaný zpěvník pohřebních textů byla jeho naděje,
teď v kapotě vepsaný on a nula navíc.
Vychrtlém a hrozivém kusu plechu bez náznaku peří.
Inspirace a legrace je tam dosti.

pokaždé
když Tvoje oči
polykají doušky toho
co vychází mi
ze rtů ven
Tohle je moc dobrá pasáž.

Chápu to s tou bolestí, ale už je to dávno.