Ten námět se mi moc líbí a líbí se mi moc i forma, kterou jsi zvolila, ale:
...Jsem nevinná...
a těm kterým věříš,
to jedno velké příkoří...
Tady to moc nechápu.

...Odsouzená...
opět a lži jakmile zmizí
nové si hned vytvoříš...
Tady to na mne působí trochu lacině.
Ostatní je super.

...Unavená...
zavírám oči,
před sluncem,před Tebou,
odplouvám...

Rozpuštěná...
Pointa nijak pádná, to je dobře, skvěle koresponduje s duchem díla, pomaloučku se rozplývá, skvěle!

snk: Nedalo mi to podívat se ještě jednou, čekal jsem víc ohlasů. Tak máš ještě jeden ode mne. Myslím, že si tohle dílo zaslouží.

Meluzina: Rád jsem tě pobavil

sepotvkorunachstromu:
Dík.

Já v tom vidím panteismus. Myšlenky na někoho, koho dlouho čekáš a nemáš o něm žádné zprávy, je ještě vůbec naživu?

Třeba je na cestě:
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=17252-cesta

Líbí se mi to. Obsahem i zpracováním

Jmenuje se to stejně, jako začíná jedna báseň Bohumila Mathesia, to mě přilákalo.
Vážený pane, vaším vlastním sluhou
vracím dárek, který jste mi poslal....
(Dopis ženy, Zpěvy staré Číny)
To jen tak na okraj.

Začíná to docela ironicky
...Vážený pane Úžasný...
A jemná nitka ironie jakoby dílo protknula od začátku do konce a drží ho aby nesklouzlo do propasti sentimentu.
Je to nápadité a ten motiv vlhka tomu dodává celistvost.
Jediné co bych vytknul, jsou tečky.
Myslím, že jich je přespříliš.

Ale líbí se mi to, moc, moc!!!!

Yasmin: Dík.
I za ten úsměv...

PrimaDen: VKate: TheShmash: Sari:
Dík!

ŽblaBuňka: Sucháč: slnečnica: Ronald Reagan: Rezavá Plechovka: puero: Pajalord: Lizzzie: Devils_PIMP:
Všem moc děkuju!
puero: Nepřeháněj :-)

Já v tom vidím, že mu na Tobě doopravdy záleží a Ty mu dokážeš nabídnout jen sex. Báseň vyznívá, že mu nedokážeš otevřít své nitro.

Že by neměl správné klíče?

Yana: Pampeliška13: Díky moc.

Tak teď nevím jestli "Rámusák" stojí nebo ne. Jestli jo, prohlásil bych ho za národní technickou památku a vozil tam turisty. Kdyby ho zbourali bylo by vám po něm smutno, už je součástí vašich životů, asi jako je pohádka Mrazík součástí vánoc mé generace (taky jsme na něj nadávali).

taron: Ayla: hereticbeast: Velkej dík vám všem!

Stokrát ztracená generace,
peníze, vzpoury, lenost, násilí.
Věčné hledání sebe bez inflace,
štěstí bez husy v neděli.

Chtěli jsme to nebo nechtěli?

(1992)

První strofa je vyrovnaná, jsou tam oba, pak to je jednostrané, žena se z toho zcela vytratila (nebo muž?). Celek působí víc živočišně než eroticky, ale proč ne?
Minimalizace mi zcela vyjmečně příjde na škodu, řekl bych, že ponižuje erotiku na prostředek k uvolnění napětí.
Nicméně napětí v tom je, to Ty umíš, takže báseň dostála svému názvu. Takže i s výhradama je to dobrý.

Taky jsem minulý týden seděl v horách na Slovensku na terase při svitu hvězd do hluboké noci při sklence vína, komáři tam nebyli, tak to bylo super, bouřka nebyla a žena neodešla, nevadí vína bylo pro oba dost :-). A přestože jsme debatovali, bylo v tom nejhlubší ticho. Vnímám ho z tvé básně, kterou si okořenil ŽblaBuňkovským humorem. Připíjíš s hvězdami, podobně psal i Li Po, než se utopil, když si chtěl na připít s odleskem měsíce na vodní hladině.

Je mi ctí, že se můj příběh potkal s tvými verši.
Fakt bez patosu :-).

Má to hloubku, nezůstalo u výkřiku, dokázala jsi téma rozvinout ale neutekla si z něj. Tak by to mělo být.
Myslím, že jsi věděla co chceš psát a šla si za tím. Možná ty básně v sobě máme hotové a je jediné umění. Odkrýt je.

Jo a zase jsi mi připomněla písničku, to je docela fajn, já si tím nacházím věci, co už jsem dlouho neposlouchal.
http://youtu.be/n0VAleFm9wE

Pěkná třešnička.
Pokud se nedokážeme povznést nad přízemností, nejsme básníci.
Co z toho vyplývá:
Jsi básník!

Když je co nalít do sklenky a slunce dobarvuje nové hrozny, tak je všechno v pořádku.
A když si člověk může dovolit ten přepych, být chvíli sám...

Pro mne tam nic nechybí, ani nic nepřebývá, vnímá tu emoci, kterou jsi tam vložila, odevzdání, vnímavost. Kousek nostalgie, to mám rád.
A ještě jsi to dokázala uspořádat výtvarně.

Smekám...

Taky se mi pořád líběj holky co maj rozpuštěný vlasy a taky jsem v životě hledal, (hledám?) volnost, lásku, vyšší prožitky. Taky nevím jestli zraju nebo uvadám. Třeba tahle pochybnost v sobě nese nějakou kvalitu.
A možná jsme odsouzeni k nekonečnému hledání svého místa. V prostoru i času.
http://youtu.be/VFgZyZjamO0

Vše nejlepší k tvým psaneckým narozeninám!