Yana: Tím to dostává další rozměr, toho si vůbec nikdo nevšimnul!
Jsem, co je více?
Je něco více?
Máme nějaké netušené rozměry?

mannaz:Pěkná fantazie.
Dík

ŽblaBuňka: Chtěl jsem pobavit, jsem rád, že se povedlo.
Dík.

puero: (a samozřejmě Yana, ještě jsi nekomentovala nejdeš přiřadit)
A není nebýt mnohem jednoduší, nebo aspoň běžnější? Co když ve skutečnosti většinou nejsme? Nebo jsme, ale někde jinde, než bychom měli (chtěli) být, v mysli roztěkaní, jen ne teď a tady. Neprotéká nám život mezi prsty? Jenže vůlí nelze být těď a tady.
Co s tím?

...tím neuvěřitelně lehkým já ( v tom je poezie, to těžko postižitelné ..., o tom se tady se mnou v hospodě nikdo bavit nebude, v tom je hodnota literárního serveru),
...to veliké JÁ, slovy mého oblíbeného Alana Wattse.

Trocha kritiky (snad) neuškodí a je také ukazatelem hodnoty literárního serveru:
Slyším, tuším.
Rým stejně "ohnutých" (osoby, pády, atd...) slov stejných slovních druhů nepůsobí dobře, někdy není vyhnutí. Já mám pocit, že by sis s tím dokázala poradit.
Tak se nezlob, vím že seš citlivá na kritiku.

Zamila: Dík.

taron: Jak to víš?
dík...

Yana: Kvalitní námět je dar a je hřích ho promrhat. Taky mám v šuplíku náměty na povídky, něco mám i rozepsané. říkám si, že snad na to bude někdy čas. Otázka je jestli znovu objevím tu počáteční invenci.

Yasmin: Děkuju, cením si tvé odezvy.

Yana: Leslie: Četl jsem článek o Bobu Dylanovi, o tom jak skvěle dokázal reflektovat svoji dobu. Napadlo mě, jestli bych to dokázal taky, nechtěl jsem nic psát, nakonec napsal.
Je to o povrchnosti, použil jsem třetí osobu množného čísla, protože mě obklopuje a jsou ve mě zaseta její semena. Čas od času mě dostává, jako ostatní. Je třeba si to uvědomit.

Vlasta Třešňák se ve své povídce Minimax zmiňuje o svém příteli, který za bývalého režimu potřebuje dopsat román a tak nechodí do práce. Aby ho na ulici neodchytli policajti (veřejná bezpečnost) chodí všude v nepromokavém plášti a s rybářskými pruty. Z toho vyplývá, že na román je třeba spoustu času. Ale třeba ho máš.

K tématu: Maryša prý ve skutečnosti nikdy neotrávila Vávru, zvykla si. To je rozdíl mezi mezi životem a příběhy.

Jak je tam sex, tak jsme z toho všichni na větvi.
Nepřijde mi to vůbec nápaditý, taková dětská říkanka o sexu. Je to hodně rytmicky rozháraný, rýmy vteřin-peřin, šaty-vzaty, klín-vím se mi nelíbí.

Vida, kdo by to do nich řekl.

Jsou to jenom figurky, takže se nic neděje.
Jsou to jen figurky?
Nevyřčená otázka, nevyřčená odpověď.
Visí to ve vzduchu.
Neodpovídej!

Móóc pěkný.
Kde jsou další komentáře?

Přirovnat to nemastné, neslané, nevyžádané v našich životech, co se musí žít i když nám to to žití nechutná ke spamu, je asi originální a moc se mi to líbí. Venku je škaredě, hurá do peřin, ale když se nechce spát?
Uvař si kafe, pusť si pěknou písničku. Třeba tu co Ti věnuji. Najdeš ji v denících vlevo dole na Psancích

Ústí je místo, kde se řeka končí, stává se součástí něčeho, co ji svým významem přesahuje, větší řeka, jezero, moře...
Krásná symbolika.

Je to docela erotický. A takhle se mi to líbí, jako součást díla, jako je erotika součástí života. Erotika psaná pro erotiku se mi tady na Psancích většinou nelíbí.

Sálá z toho ženskost na sto honů a má to až mystický přesah:
Duch údolí neumírá.
Tomu se říká tajuplně ženské.
Tajuplně ženského brána-
tomu se říká: kořen nebe a země.
Je neustále zde, uvnitř nás.
Čerpej mnoho-li chceš, nevyschne nikdy.
(Lao-C, Tao-te-ťing)

Nezbývá než Ti popřát, ať dojdete k tomu ústí, ať pohltí vás a nepustí.

Teorie Jin a Jang zjednodušeně říká, že budou li věci v harmonii bude dobře, nebudou li v harmonii nebude dobře. Zároveň určuje Jang pozici nahoře Jin pozici dole. Tím je dána nadřazenost mužského principu nad ženským. Toto má stále velký vliv na společnost např. v Japonsku, kde ještě dnes není žena v rovnoprávném postavení vůči muži.
pokud:
...v súčasnosti iba čakáš pasívne...
držíš se pricipu Jin a děláš dobře. Neboť jsem vypozoroval, že pokud je žena zjevně aktivní vůči muži nekončí to dobře, muž si ji pak neváží. Je lepší, když žena vše nastraží tak, aby ta viditelná aktivita byla na muži. Musí ho navábit, což je sice aktivita, ale ono čisté Jin a jang je iluzí.

ŽblaBuňka: slnečnica: Miro Sparkus: mannaz:
Všem vám moc děkuju!

taron: Dík.
Jo a seber si bradu :-)))

Yana: Ronald Reagan: Dík.

Hezky se ti podařilo vyjádřit svůj prožitek. Prožitek to není o tom někde být něco vidět, prožitek je od slova prožít. Tak hezky, že i já prostý venkovan, který u moře nikdy nebyl vnímá ten sotvaviditelný rosol...
Píšu to na psancích už poněkolikáté, v tom já hledám poezii, nezajímá mě slovní ekvilibristika. K tomu je zapotřebí cit a toho ty máš fůru (tím netvrdím, že není třeba se neustále zlepšovat v práci s jazykem).
Teď trocha kritiky:
Vím co jsi chtěla říct závěrem a plně s tebou souhlasím!
Ale mám pocit, že mi neladí do díla, v té hloubavosti už nenacházím tu kouzelnou přítomnost předchozích řádků.
Něco z nás leze samo a s něčím je těžká práce, tohle je typické místo pro těžkou práci básníka.

Yana: Moje maličkost ti děkuje, to je jen taková srandička.