Holka, prozraď, do které kaluže jsi tu báseň schovala. My ji s Mlčeti Zlato půjdem vyzvednout :o))

Mlčeti Zlato má sice pravdu, ale i tak se mi to líbí. Všichni bychom potřebovali, aby se z hrstičky víry stala jistota...

Tak tohle je něco, cítím to, vnímám to. Krátké, hutné, rozbouří představy. Moc se mi to líbí. Díky!

Govrid: Díky, i za kritiku.

Děkuji za komentáře.
Třeba ...

Jako vždy fajn :o)
Ještě popiš, jak vypadá Brbla ;o))

Chvíli nahoře, chvíli dole a mezi tím snění a střety s ničemy. Pěkný souhrn a dobře veršovaný. Díky.

Přesně vystiženo. Pamatuji na tyto problémy. Někdy musel být člověk kouzelník...

Souhlas. Metafory jsou krásné. Stejně, jako toto vyprávění. Díky.

Ayla: Děkuji. Já bych raději tu duhou :o)

Vyvolals u mě vzpomínky na tu tragikomickou dobu:
Za soudruhem soudruh kráčí,
trochu k smíchu trochu k pláči.
Na mávátkách Gottwaldy,
pod gatima tři faldy,
vyřvávají Práci čest,
je to jak na oko pěst.
;o)

Krásná reminiscence. I já jsem se zasmál...

Odplata někdy bývá děsná...
Dobré.

I mně se to líbí, in nein...

Díky všem.
mahdal: ano, to je problém, když člověk není skutečný spisovatel :o)

Jsou. A na nikom mi moc nevadí to střídání (viz motto mého profilu). Vadí mi spáleniště, které někteří po sobě zanachávají. Hezké, díky.

Pocitové, dojmové. A s V. Hrabětem se Severákem souhlasím. Fajn, díky.

To snad. To je právě ten problém. Dík za koment.

Homér: Ale no tak. Před nějakou dobou jsem tady měl věc jen ze substantiv (Jen tak) a nebyls tak příkrý ...

Tentokrát se to složilo "na první dobrou". V nic je všechno.
Někdy mívám stejný pocit. Neveselé, ale moc díky.