Vím, jak vypadá má realita,
zlaté časy, pak zas temnota,
cítím jejich tíhu, tíhu světa,
teď na chvíli zas nečekám na Godota.

zrovna s hlavou vztyčenou
bojuju a pomáhám jim
ty vídáš mě však zničenou
a z mého srdce stoupá černý dým
pravidelně...
každý střet s ničemou
je síla, vždyť já vím
občas je to taky mnou
ale ty víš
ty víš o čem denně sním
 11.03.2020 17:44
Tak jde život.
 07.03.2020 15:11
Chvíli nahoře, chvíli dole a mezi tím snění a střety s ničemy. Pěkný souhrn a dobře veršovaný. Díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.