Knoflíček na svetru
jinotaj ve větru
jak stín se třepotám
že s ovcemi v posteli
do svítání zas budu sám
Lítá si duše
v kostech je chlad
noc probdělá nehodlá lhát.

To že prášky děda bere sice již se neposere, Škoda však je důchodce s léky jde to vždy s kopce. Až nebude co práti
bude smutně vzpomínati. Říkával to děda můj jen na jednom záleží vyhnati To ze dveří.

Občas je ztráta vyhozený písek z balónu.Nezbytný to manévr k vzlétnutí.

Taky my ujíždí vlak života mezi prsty.Ani jsem do toho vagonu neměl lézt. Nebuď smutná možná stála jsi na špatném peróně jako Já. a tvůj skutečný vlak teprve přijíždí.

Prasklo toho víc, mělo to tak být.

Pochybnost je dobrý předpoklad úspěchu.

A někdy si i oči podají ruce a rty mlčí, co by těm očím do toho kecaly. Myšlenka je ovšem podstatná a vhodná k přebrání.

Někdy přijde okamžik,kdy prostě musíme ženě říct a třeba na ulici že je krásná. I přes riziko možného trapasu je přímo nesnesitelné tuto pošetilost nepodstoupit. Je dobré zdělit to dotyčné s nonšalancí neziskuchtivosti. Mám tyto vzácné okamžiky rád a pokud je to míněno upřímně ,nestalo se nikdy ,že bych se ztrapnil.V přítomnosti partnera jsem to jednou na plese šalamounsky vyřešil tak ,že jsem onomu muži upřímně v přítomnosti dotyčné pogratuloval k tak nádherné partnerce.Andělem budeš spíš ty.(-: dodatek: nejde vždy o krásu pouze fyzickou, někdy člověka osloví bytost prostě jen svou duší.

Jednu borovici taky obdivuji,Jde o památný strom, V batůžku nosím pár šišek od ní.Za můj obdiv my poradila,pupeny pojídám místo léků na kašel. Možná my řekla víc.

Chawwá: Neu: Hlava to ví, však srdce
s hlavou nesouzní.
Když rozum vládne
tělo stárne.

PrimaDen: Ahoj, vím že jde o symboliku,autorovi jsem chtěl zdělit také obrazně,že má duši větší než tuší.

Ahoj, jen jsem se spustil k tvým kořenům. Myslím,že to budu praktikovat u starších autorů. Historie ukáže obrys, a pak se podívám na barvy současnosti. V 15 letech jsi hledala útočiště a pozornost.Dnes jsi poskytovatelkou bezpečí.A tvá touha po pozornosti změnila směr.Hodně zdaru.

Jediná věc změnila tuto planetu.Přestali jsme jí vnímat jako svoji součást. A Ona si toho všimla a něco s tím udělá....Snad nás jednou přijme zpět. Pochopíme-li

Doutná-li hřeje,
duše se směje.
Hoři-li prská
nebuď si jistá.
Hranice vášní zmizela
však kameny sálají
do běla.

Nenaplněná láska je věčná. Je to semínko naděje v poušti.

shane: Komentář nezřídka podtrhne a dokreslí autorovu tvorbu.Modřinka je pěkný ptáče, však drozdík není marný, ve zpěvu nezadá si, sluníčku je věrný.

Duši pod polštář neschováš
větší je, než se domníváš.

Příroda je zvláštní hotel,
hluboce se ukládá do paměti
místa kde ulehl jsem
snad vyjmenoval bych po zpaměti.
Každou šišku pod sebou vždy
důvěrně jsem znal
i na zvuky dešťů
bych s láskou vzpomínal.
Země je nejvlídnější náručí.

Ahoj u Nás je to obráceně.Mám doma kozu.Kytky mají z ní strach a já se jim nedivím. Zahradní likvidátor, a bohužel zanícená pro věc.Naštěstí vždy jen na chvilku.

Ptáci roztahují peří
z pěněženky brka vyndám stěží
snažil jsem se dlouho věru
teď už na to z výšky ...(kálím)

Raději v tajemství se halím
sice zázrak se nestane
V užším výběru snad moudrá
bytost zůstane.

Šrajtofle je dobrá věc
v lásce však tak na věnec.
dneska už to mnozí ví,
že klín možná však srdce
penězi se nekoupí.