Zajímavá úvaha. Ale kdyby to bylo takhle prosté, vrací se do lůna i ženy.

človíček : hochu já ti rozumím. Duše se navrací tichým tokem
lůnem žen, kde čas se láme a muž v sobě hledá pradávný oheň skrýván v stínech.... mohla bych pokračovat. Je to krásné, že jsi to napsal. Díky.

Hanulka: Vám patří dík, pokud Nás dokážete inspirovat k tomuto poznání. Což již mnohdy neumíte, samy zašlapáni.

človíček : vyjádřil si to krásně ! Patří ti velký dík !

Hanulka: Pochopila naprosto správně. Zem je Matkou. Vy jste zemí, břichem z kterého vše vzešlo od prvopočátku. Každý muž je vždy jen Váš syn. Jen to zapomněl.

človíček : četla večer před spaním - znovuzrození skrze ženský princip, jako návrat ke kořenům a niternému poznání.
Tak to chápu. Řekla bych : nádherně psaná reflexe, hluboká, poetická, téměř mystická. Vnímám v ní touhu po návratu k počátku, k teplu lůna...díky moc.

Jen si představ Yano ten chemický vzorec uložený do emocí porodu. Jakou nesmazatelnou pudovou stopu to vloží do narozeného tvora. Jsem rád že jako žena jsi pochopila že dílko jsem nepojal ryze sexisticky. Děkuju moc

Neskutečně mě to zaujalo, je to nápadité, samotná jsem nad něčím podobným takovým způsobem nikdy nepřemýšlela, ale sexualitu považuji za jeden z nejdůležitějších prvků života člověka. Vnáší mi tvé dílko nový pohled, na sex, na pudovou jednoduchost :-), jsem za ten pohled ráda, přijde mi vlastně roztomilý a hlavně nové vnímání čehokoli mám ráda. Tedy tvé dílko hodnotím palcem nahoru :-) a jsou v něm místa ke kterým se dokola vracím, super

Někdy koloběh života a někdy kosočtverec...

Ano vše je život.
Buď je člověk obohacen.
Nebo ochuzen.
Nebo se ve viru své nelidskosti snaží být něčín,
a stvoření i zánik je dán?

Dandy: Tvrdí se , že máme uloženy vzpomínky i na prenatální věk. Lososy a úhoři se vracejí v podstatě po čichu (chuti) z moří do řek, kde se narodily. Alchymie života potažmo sexualita.

To bude koloběh žívota.
Zrod konec a čas mezy tím,vyplněn čiností i nečiností.
Někdo se i postí..

Nápadité, obrazotvorné verše a příběh lásky s moc hezkými místy

Dandy: Gimo73: Hanulka: koiška: Miňko: Moc Vám všem děkuju, z Vašich slov si duhu v srdci maluju.

Skvělé...

človíček : plátno, které ožívá pod dotekem štětce—skvělá metafora pro kreativní proces, proměnu a zrození něčeho nového. Cítím v tom jemnou melancholii i naději zároveň.
Díky.

Barvy jsou slová a ťahy štětcem zas verš za veršem.Veľmi pekná a podarená báseň.

Malíři jsou básníci beze slov ...

Malování plné citů.
Komu odevzdáň.
Vrámu dán.
Na stěňe léta je.
Přiběh,poznán,
nepoznán.

Krásný dílko.