Homér: Nejdřív jsi mě rozesmál.sarkazmem trefil jsi 10 v černém poli terče.Neodmítnu tvůj kopanec do zadku a poučím se z něj.Tuhle báseň jsem psal pro Vás. Měla být motivační.Obrátil jsi to v srdcebol zoufalce,ale není to tam,přesto Ano ten dojem jsem mohl v tobě vypěstovat ostatními svými projevy.Rozvod by my prospěl,ale ne naší rodině.Máme krásný dcery a je snadnější řešit vše pohromadě než v rozdělení.Něžných těl je plný svět a lásky přesto nepřibývá.Homére jsi-li spokojený buď moudrý.životní partner nemusí mít mnoho věcí vyřešených.Je to boj postojů ,vzdává to spousta lidí a já se jim nedivím.Kapesníky netřeba a na pivo tě pozvu Já až z tebe bude chlap jako jsem Já,možná trochu ufňukanej,ale milující ženy občas i bez podmínek.Syn ze syrového sytí.

S ledovou semetrikou těžko pookřeješ
človíčku s pomotanou hlavičkou
nejsi ještě tak stár, aby ti byl ukradený zítřek
křečovité poloúsměvy, to vážně chceš?

Vezmi kladivo a věř tomu
že i ve vězení budeš svobodnější
než s tou, co tě ani nepohladí
a neřekne, chyběl jsi mi

/Lehko si vzpomeneš na minulý život v Řecku poeto/

Zbrkle jsi vybíral, nebo jen přehmátnul?
Bylo snad vše prvních deset let zářivé
a pak přišel ten nečekaný pád do hlubin smutku?
Človíčku, proč pláčeš v každém druhém komentáři?

Nejsi náhodou jen esoterický popleta a ona už tě má plné zuby?
Kde je ta pravda???
V ekosistému?
Syn sytý ze syrového

Hodně štěstí, a nebreč furt
kdo má furt prát ty kapesníky?
Jestli by ti neprospěl rozvod
než koukat na svět přes tu věčnou bolest

Podepiš ten papír a pojď se mnou na trdlo, zvu tě

Děkuji moc :)) ;P

Audrey Diamond: Obdivuji tvou kuráž vytvářet model tělesné disharmonie a rovnou nabourávat podstatu a příčiny nemocí.Je úplně jedno jestli máš pravdu v tom co tvrdíš. Mě se líbí,že si věci vysvětluješ po svém a že svůj balíček postojů balíš do stužky s nápisem Děkuji.To je dobrý postoj.Věřím Tvým meditacím.To slovo je klíčem ke štěstí.Černé díry prý pohlcují disharmonické hvězdy. Myšlenka je jako černá díra.Fyzicky neexistují,ale mohou obě etnika způsobovat rozklad disharmonií fesmírných i tělesných forem.

Jo a ještě mne napadlo co jsem slyšela od Kluse - "Jó a když je člověk ve středu i ve čtvrtek, tak má vyhráno."

...v pokročilejší meditaci jsem došla k tomu, že takhle se člověk může osvobodit ze spárů rakoviny - pokavad se vydá duchovní cestou a nezabředne v "ego módu"(a třeba i jeho rodina přátelé - nasměřování, rady, sdílení) -dostane se sám k sobě..ke zdroji..a bude se v podstatě intenzivně ozařovat právě ze středu až ven..pozitivní vibrace lásky (namísto kvůli negativním vibracím ega začne nádor bujit a duše i tělo se rozkládat) může to potkat jakékoliv lidi i hodné..dědí se to v rodové linii lidstva ta nemoc a bolest po všom tom zlu..každopádně již jsme zřejmě v očistci, díky všem úžasným a krásným lidem, Děkuji!

..joo vlastně pro vyjasnění..také jsem jednou slyšela výrok, že duše není v těle, nýbrž tělo v duši-nebo tedy, že duše se vznáší nad člověkem-což je fakt mimo.., když jsem nad tím meditovala, tak jsem došla k tomu, že duše je v těle - v samém středu - a vyživuje ho (tedy bohužel né u všech a né za všech okolností) a vyzařuje až ven - což mohou vnímající uzřít jako auru..

Hezký ;):)

Pěkné :)))

*Doporučuji knihy od Eckharta Tolleho - Moc přítomného okamžiku a Nová Země :))))

Obsah dobrý, jen tu techniku verše by chtělo trošku vylepšit.

Amelie M.: Děkuji, pravda je tvou košilkou.a ta ti sluší protože jsi prosta iluzí a fantazie tím netrpí.

Meluzina: Člověk pocit oběti ztrácí,pokud dojde k přesvědčení že tvoříme celek,ale to je nadčasové.Utrpení je často jediná vhodná medicína na duše,který se nemohou pohnout z místa.
Osobně jsem altruizmus již vyměnil za vzájemnou podporu a ego je nejlépe vtlačit do škvírky pod kamenem na cestě společného úsilí.Jde o dobrou značku,ale ne do terénu.Být človíčkem je jako být mikroskopem mezi dalekohledy.Děkuji za návštěvu meluzínko všeobjímající

Jiří Stratil: Materiál Darwinovi snad trochu kdosi upravil,škoda že Henoch oblíbenec,, jejich" nebyl svými texty vpuštěn do knihy knih.Věřme ,že se dočkáme skutečných poznatků o tom jak fungujeme.Nečekám, hledám a nedbám pravd vložených byť slepeckou holí je má vášeň.děkuji za návštěvu.

Slova se mi zdají chvílemi dost násilně vsazovaná do formy, která jim nesedí. Po umělecké stránce mě tedy báseň úplně nenadchla.
Poselství básně mě však velmi oslovuje. Myslím, že altruismus je v podstatě člověku evolučně přirozený postoj a mnohem přínosnější než egoismus a extrémní individualismus. Problém je, že lidé často mají spjatý altruismus s obětí. Když udělají něco pro druhého mají větší sklon myslet na to, co tím ztratili, než získali. To je škoda.

Člověk lidský přerůstá v člověka náhradního, elektronického. Skoro se mi nechce věřit, že se vyvinul evoluční řadou z určité linie opů a ta zpětně ze stále primitivnějších tvorů.

.. zcela upřímně, altruizmus nic neřeší, ti, kterým se přehnaně pomáhá to zneschopňuje, po čase začnou zneužívat filantropů a je to jen další cesta do pekel, obalená pozlátkem jakoby lidskosti.. navíc spousta lidí o pomoc druhých ani nestojí a není pak důvod jim ji vnucovat + opravdu nevidím důvod, proč bych měla nadstavovat život druhých nad ten svůj (jsem ochotna to udělat jen pro velmi blízké lidi a v určitých situacích).. snažit se musí každý z nás, i ten, kterému život rozdal horší karty (a věř, že vím o čem mluvím, pracuji v pomáhající profesi).. nakonec by paradoxně mohli všichni také začít bojovat o to, kdo položí větší oběť pro druhého.. o vyhoření filantropa ani nemluvím..

co se týká samotné básně, človíčku, nezlob se, ale je to jen hrst slov hozená bez ladu a skladu na hromadu, nebylo by lepší příště napsat spíše úvahu než báseň.. (?)

Jiří Stratil: Děkuji za komentář,Domníval jsem se že altruizmus je cílovou páskou člověka,bohužel tak daleko nikdy lidé nedojdou.Hodně zdaru

Tak to je a jiné nebude - egoismus a altruismus jedno jsou, ve vzájemném protikladu.

Jiří Stratil: Sebevědomí nestačí,trochu sobectví by se hodilo.Děkuji za koment.