Pěkný slovosled, ty dobře by ses bavil kdybys v středověkým hostinci u Písku své slovo slavil. Dobová atmosféra tam prý doutná. Našinec na to z hubou do kořán kouká.

Není běžné říkat kněžně
že zlatým srpem vládla
když z přírodou mládla
mezi nebem a zemí
kde bydlí jmelí a to
srdci velí přijmout
obřad plodnosti celý
bez zostuzení, však
ona neví jak blízko
je její duše porodu a
tak zatím jen nohama
kluše a srdce letí
nahoru.

Teprve v čase, který člověk možná nemá
v černotě zjeví se mu krása němá.
Teprve v hodině poslední On ví
co jiní netuší. Pokud pak víru v ten
poklad má, cestu k světlu rozpozná. Ví
že již nemá co zhatit a poznání nelze
již ztratit a kdyby už nedostal se na hladinu
vděčný bude za tuto poslední změnu neboť
vesmírem lásky stává se za odměnu.
Vítám tě Ellie

Na mou duši na mou věru
nebát se o tvé zdraví básníku drahý
v každém sexšopu dal bych ti slevu.
Vím, tableta všechno nezachrání.
Děkujeme, že tvůj humor studujeme.
Když národu zle bylo tvé šplouchy
nejedno srdce povzbudilo.

Snad nesbíral Lysohlávky to by byli brzo nad propastí zpátky. Na seznámení flašku hrály, možná jsou už oba nahý.

Kdybys málo masti měl
koně mám a kozu přidám
budeš mít i gel.

Duše se topila
loď jí nalodila.
Kapitána políbila
své srdce s ním
spojila. V přístavu
škuner stojí, že
vypluje se oba bojí.
Beze strachu kaši
udělej z hrachu a
neboj se již více
vždyť jsi plachetnice.

Panika dveří skrze které se běží
do neznáma v davu, přesto
každá duše sama...
Táta či máma ta rovina v nich skomírá
a suť je nutí k obejmutí.
Schodiště co vedlo dolu
po zřícení vede nahoru
EXIT

Je vinen bezesporu motýl
jenž po květu tvém
prahl znovu
po nektaru.
Obžerství se tomu říká
ta vůně toť panika
lučního kvítí kde
každá květina dychtí
a doufá že motýla chytí.
Hajzlovi utrhni křídla
zas housenkou bude
oválnou, ještě nožičky
a už ti neuteče mršina.
Ani vonět nemusíš a ..
nekrmil bych ho
vometáka!!
Toť rada smrtihlava.

Zrnko písku v oku boĺí
v ledvinách se blbě hojí.
V hodinách přesýpacích
furt se vrací
rozpoznáno mezi všemi
je silou hnací.

Když struna se chvěje
tak nějak tělo rezonuje...
od těla k krku kytary
...od rtů metr níž
těsně vedle....u..
a palce kroutí se
místo kolíků když
trsátko již
opustilo scénu- ještě
duše slyší v tichu
něhu.

Lotka: Právě jsme se vrátily z oslavy těch narozenin z Kamenického pivovaru. Vždycky dostáváme dárek pro oba. Nikdo si v rodině nedovede představit, že by jsme se opustily a to spolu nebydlíme už 3 roky. Oslavu jsem rád zaplatil. Nikdy je přátelství víc než ,,pouhé" manželství.

Dandy: Vínko trochu našeptávalo. Já dělal zapisovatele jen.

Homér: Toho si považuji. Mám i plán na svatbu novou s novou...

Chtěl bych říct snad dost
za tvou ponurost však
je v tom zvláštní zrcadlení
šťastní lidé často neví proč
radost jim tak chutná.
Jako polévka před hlavním
chodem je štěstím stát
nad něčím hrobem živ
a zdráv. Tak klidně dál
pepři a sol přijmu života
bol z tvých dlaní.

Na krku nosím srdce ze zvonku
co někde v zahradě upadlo venku
z krku berana. Ono i Já bylo samo
a tak mé tělo mu bylo dáno a Ono
do hrudi mne bije v oblasti
kde mé skutečné srdce žije.
A když kapky deště bubnují
ti tři muzikanti si notují a já
sám se stávám kapkou, tónem.
Přírody zvonem.

Byl jsem pinčl v první řadě
pak na věži sloužil v hradě
jako střelec mířil neuváženě
coby koně mne na jatka jali
svobodu mi však dali neboť
zalíbil jsem se králi.
Dámou je mi bohužel jen má
můza-má paní jenž vojáky
slov má na obranu, na hraní.
Má hlava se před Ní sklání.

Ty křižovatky to je průser. Některý cesty jsou zaminovaný a vypadají dobře. Jiný jsou zarostlý bodláčím či trním a vedou k Šípkový Růžence a pak máme stesky poustevníků a jeptišek a taky máme dálnice kde si všichni myslí že ví kam směřují a proč, ale často vlastně netuší vůbec nic. Vás spojuje tvorba, a aby bylo co tvořit musíte nudu bořit a to jakýmkoli způsobem. Klidně i rozchodem. Ale s tím nespěchejte.

Závist bledá...zatím.

Lotka: Puerovi jsem vypsal do vzkazu i pozitivnější postoje, nicméně ten výnos je metla soucitu. Citlivější přístup by mohl být zvýhodňován na trhu potravin a nešlo by jen o pokrok u zvířat. Přehodnotilo by to i vnímání válek. Budeme li se chovat k zvířatům dobře pak máme velkou šanci že se k sobě budeme chovat také lépe.