koiška : probuzení s milovaným nejkrásnější...a děkuji za zastavení

koiška : tvé verše mají krásnou melancholickou atmosféru, která rezonuje hluboko v srdci. Je v nich bolest, smíření i ozvěna dávné něhy. Působí jako tiché loučení, ale zároveň jako osvobození. Líbí !

koiška : ano, je to tak a děkuji.

Yana : jak krásně jsi to vyjádřila, děkuji.

koiška : děkuji za milá slova

Ennie : bolest našla svůj hlas v řádcích, rozbitá duše. Čas a péče o sebe ti mohou pomoci najít sílu. Věř sama v sebe a jdi dál.

Miňko : Kdo si hraje, nezlobí, svět mu radost ozdobí. Kdo si hraje, ten se směje, radost kolem sebe rozeseje.

Psavec : Milánku, to si napsal blaze, často sním o Mléčné dráze. Díky moc.

Mlčeti Zlato : to mám radost a děkuji moc.

Miras2250 : děkuji za milá slova, také přeji hezký den !

betuska : krásné vyznání mamince, dojemné, děkuji.

Miňko : někdy si tak připadám, je to milé, díky.

Dandy : děkuji za přečtení.

Miňko : to je krásné, hravé a plné života! Jako nitky pravdy splétáš verše, které mají jiskru i hloubku. Cítím z nich touhu po rozmanitosti, radost z každého okamžiku a schopnost snít bez hranic. Tak to na mne působí, líbí, díky !

Homér : syrová melancholie všedního dne, v níž se realita rozpadá do deště, alkoholu a nesourodých postav, které bloudí nocí. Nepotřebují důvod, jen směr, který se ztrácí stejně rychle jako vypitá placatka. Je to hořké, pravdivé, bez příkras, někdo tomu říká úpadek, někdo jen život. Zažila jsem hrůzu, když přepadnou ženu. Je v tom smutná pravda !

Yana : plné harmonie, klidu a radosti ze světa kolem nás. Já říkávám : "Motýl mi křídly zamával,
byl tu a už není,
všechno se za mrak schovalo,
a čeká na zrození." Díky !

Psavec : již včera jsem se mile zasmála, něžné, hezké. Komentík nenaskočil, asi špatně odklikla , dnes napravuji. Díky.

Dandy : zádveří ticha… místo, kde myšlenky samy sebou rezonují, kde člověk cítí, že život není jen o okamžicích, které vidíme, ale také o těch, které tiše přebývají v nás. Hluboké zamyšlení a moc se mi líbí. Díky !

Leslie : je to teď těžké, postupně se z toho může vynořit něco nového - síla, hlubší pochopení sebe sama nebo dokonce pocit svobody. Často máme větší sílu, než si uvědomujeme. Díky a drž se !

Adam Bílek : moc ráda jsem si přečetla tuto povídku, protože mám též hezký vztah k antikvariátům. Chodívám do Jirchář, kde jsou dva. O pseudonymu mi též řekli mí rodiče, babička jeho pocházela z Moravy. Odtud pseudonym. On byl vlastním jménem Pincherle, a mám černobílé foto jeho s herečkou Ginou Lollobrogidou, za mých studentských let se takové fotografie prodávaly za koruny. Jeho knihy jsou krásné. Děkuji za milé pobavení u této povídky. Ať se daří.