přidáno 16.06.2025
hodnoceno 9
čteno 101(13)
posláno 0
ten kámen

který v duši tíží

obrátil jsem

snad tisíckrát

pokoušel se ho

procpat mříží

abych tam jiný

mohl dát


jenže co naplat

bez úspěchu

zůstalo

moje snažení

a tak ho zkouším

beze spěchu

obrousit

o zdi vězení
přidáno 18.06.2025 - 19:10
Skvělá.
přidáno 17.06.2025 - 09:55
A broušením možná získá víc na ceně ... diamanty taky stojí více, když jdou broušené
přidáno 17.06.2025 - 07:22
zaseja : jako kdyby ses snažil uchopit tíhu, která v člověku přetrvává bez ohledu na jeho snahu ji odstranit. Ten kámen v duši, který se nepoddává, připomíná neodbytné myšlenky, vnitřní boj, který se nedá jednoduše odložit. Ale možná právě tím, že ho pomalu obrušuješ, nacházíš způsob, jak s ním žít, jak ho začlenit do své vlastní cesty. Líbí se mi a děkuji.
přidáno 17.06.2025 - 01:35
Obdivuhodná lehkost tvorby. Jako vždy skvělé.
přidáno 16.06.2025 - 16:05
Krátké lehké řádky, těžký obsah. Líbí se mi.
přidáno 16.06.2025 - 11:59
děkuju vám
přidáno 16.06.2025 - 10:33
Až obrousíš moje hrany osude, už tolik život bolet nebude....
krásná je tvoje báseň.
přidáno 16.06.2025 - 10:15
Nádherná jak sdělením tak stylem, kéž bych dokázala sama svojí duši zbytečně nezatěžovat
přidáno 16.06.2025 - 08:47
Kdyby po každém "to mikámen spadl ze srdce" člověk vyprodukoval kvalitní kus mramoru, měl by na stáří dost na pěkný náhrobek.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
kámen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ticho
Předchozí dílo autora : odejdu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming