kmotrov: Je to přesně tak, jak říkáš, moc děkuju za krásný komentář! :-)

Náčelník Holá Ruka: Původně to bylo zamýšleno volnoveršově, nicméně výsledek dopadl takto :-) .

Bílé noci... to je asi spíš na individuální interpretaci, v tomto případě však vychází z knihy od Dostojevského. Bílé noci sice bolí, ale mimo to jsou i plné naděje (i když většinou víme, jak to dopadne..), a jak říká kmotrov - jsou tak hrozně jasné.. a bolí trochu jinak ;-) :-)

taron: Děkuju! :-)

...u dvou strašidel :-)

Zamila: Děkuju, že se líbí! :)

Yanishka: Děkuju moc! :)

Tom Cortés: Děkuju za komentář! ;)

Yasmin: To jsem moc ráda, děkuju!! :)

Orionka: Děkuju moc! :)

lakomec: děkuji za upozornění, opraveno :)

Tom Cortés: ..do reality. Která je úplně jiná, než jsme si tehdy pod střechou z deky vysnili.

....se zatajeným dechem. Krásná.

Tom Cortés: Určitě! Evokuje to ve mě vzpomínky na dětská léta a stavění nedobytných hradů z dek, kdy jsme si hráli na princezny a prince a rodinku :-) tam to vlastně všechno začalo :-)

Moc hezké obraty, musela jsem se pousmát nad "postavíme zámky z deky, budem si hrát na manžely" :-) a hlavně celá poslední sloka!

Super! Velmi hravé a čtivé :-)

Tom Cortés: holt je to risk ;-)

samiVdavu: Chápu, že to může působit trochu obyčejně a nevýrazně, nicméně asi to byl i (zpočátku ne úplně chtěný) záměr - v podstatě jde o jakýsi (nekorigovaný, místy až nenavazující) proud okamžiků zažitých s oním člověkem. Ano, jedná se o zcela běžné a všední zážitky odehrávající se za počasí, které není ničím příliš zajímavé (souhlasím - prší často nejen v básních), v místech, která ničím nevynikají, ale přesto je to pro ty dva hrozně důležité. To, že právě v těch nejobyčejnějších a běžných momentech našli něco, co se jim zdá výjimečné. I když se to kolemjdoucím může zdát přehlédnutelné :-)

Letadlo: A já moc děkuju, že se líbí :-)

bravurně napsané, úplně mě to vtáhlo a chci pokračování :)

děkuji za všechny připomínky a komentáře :-)