koiška: Pěkné, takže na cestě je další variace na toto téma!

Jiří Turner: Myslím, že názor máš správný, dokonce si dovolím to změnit na základě Tvých rad, pokud nevadí. A děkuji, je vidět zkušené oko a praxe.

No, to jestli se zarecituje ženské, tak je zaručený úspěch a minimálně teplá večeře. Moc pěkné.

Já nevím, už jsem to myslím někdy zmiňoval. Přijde mně to, že dát si rozkazem, že každý den musím něco napsat, není dobrá idea. Převládá pak kvantita nad kvalitou, a to je myslím škoda.

I klišé je někdy na místě. Spíše bych se trochu více pověnoval té poslední sloce. Ale jinak vydařené.

Hezká, vtipná. Jen jsem ji viděl dříve i jinde (Kaesen, Dědek, Psavec) - muž mnoha tváří

Pěkné, jen bych na začátku změnil slovosled. "Již (Ač?) chladná jsou podzimní rána, však sezóna ještě nekončí..." Samozřejmě je to věcí autora, a i jiní to mohou vidět jinak.

Lidi jsou zlí, to je pravda. Bohužel, za mě, pravdou je, že toto dílko mě vůbec neoslovilo. Snad jen jako raperská povídačka. Když pominu, že veršovánky jsou až, jak bych to řekl, školácké, tak ti to taky třeba hned v první sloce ani nedává smysl.
"...lidi kterým věříš
a oni se tě za zády pomlouvají "

Líbí, umíš.

Amelie M.: Jak jsem uvedl, bylo to psáno "z voleje".
Tak jak by to mělo vypadat?
Na slabikách se snad shodneme, zařazovací slovo, eufonie se tam najdou, pauza sice moc ne, ale myslím, že atributy haiku to má.

Sice nic moc, ale třeba takto:

To hašteření
podzimních šedých vrabců
prošlo potichu

Ať počítám, jak počítám, haiku to opravdu není

roztomilé, líbí

PrimaDen: Nechtěl jsem, abys to vzal nějak špatně. Jen mě napadla jiná variace. Nepřemýšlel jsem nad tím, kdo to má lepší. To ostatně my dva ani neposoudíme. Je to velice dobrý nápad a úžasné téma, na které jsi přišel.

Takové to bylo, smutné milování.

Nepromluví, nezazpívá,
pro lásku bolest snáší,
malá mořská víla,
své tajemství stráží.

Princ pro jednu srdce má,
spí, ve tváři je vidět růž,
přichází noc osudná
a drobná ruka třímá nůž.

Jedna kapka krve jeho,
ukončí tvoje prokletí.
Nezbavíš trápení se svého?
Staneš se sama obětí.

Je krásný souzvuk jejich srdcí,
v rukou se leskne naděje,
miluje a zabít jej musí
či nechat žít, ať šťastný je?

Moře smutku je tak slané,
slunce povystouplo výš,
zmizely tváře uplakané,
hlubokým spánkem princi spíš

… a proč je moře rozkvetené,
se asi nikdy nedozvíš.

Velice pěkné a povedené. Jen ta poslední sloka mně trošičku neladí. Ale znovu říkám, moc hezké dílko

koiška: Krásně napsané, díky za komentář

Moc hezké

ŽblaBuňka: Tak to je dobře, že už máš jiná rána. Tato nejsou zrovna nej, ale reálná jsou až až

A42: Děkuji ti za pěkný koment