Připomněla mi jeden kousek z Darmoděje od Nohavicy - "stál měsíc nad domy, jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě"

Taková drsná. Charakterní.

Romantické, takové staré, vznešené, krásné.

úderná, jako hřebík, co se vrazí do nohy.
(pro múzu snad stojí za to stát se fakírem, tho)

Působí na mě jako napůl zapomenutý sen, u kterého si člověk za pár let není jistý, jestli to opravdu byl sen, nebo se to (někdy, někde) vážně stalo.

ó! konečně něco, co není spisovné! to se mi libi, bo se nemusim starat o ňake i ý a ešče to má todle, atmosféru.

nerozumím. možná prvním pár řádkum, ale pak se ztrácím v deliriu. připomíná mi mechanický pomeranč, jako všechny tvoje věci. (jen ten Bog tam není.)

Krásně těžká, jako brokát (hodně vyšívaný, s fleky, které časem zhnědly) a zároveň dvacetileté svědomí zvracející do záchodu. Skoro próza, skoro zpověď, skoro natrávené zbytky emocí. Těch intenzivních.
Škoda toho "hloubš", úplně mi to dalo facku. (a ne v dobrém slova smyslu.)

krku/následku? vážně?

(jinak lehká, ezoterická básnička. kdybych ji měla k něčemu přirovnat, napadá mě polodrahokam broušený do tvaru nějakého zvířete.)

Proč mi při čtení vytane na mysli slovo "kastrace", na to se budu muset zeptat Freuda.

!
palec hore, nevím, co bych ti vytkla (absenci audia), s tím, co chtěl básník říci (či co nechtěl řícim ale stejně řekl) souhlasím

Možná, že rýmovaná by byla ještě údernější. Jinak, jo, dobrý. R.I.P.

Nemám ráda hojný výskyt slova "děvka" kdekoli (nadávat se dá mnohem kreativněji, zvukomalebněji a ještě bez urážení prostitutek), nicméně je to autorova volba. Solidní vnitřní mono?dia?hemi?log,

"Já hraju,
Jednou offside,
Po druhý faul.
Po třetí fail."

se mi moc líbí.

Mám srdce, tedy nesoudím. Zážitek jistě pěkný :)

Orionka: Na ně (koho, co? schoulené) historie zapomíná :) Asi je to matoucí.

S tím formátováním bych trošku ubrala, působí to hodně rozkouskovaně a narušuje celkový dojem z krásné metafory.

Mamka: Kallisti, řecky to znamená "nejkrásnější." (Nebo aspoň wikina to tvrdí.) Nechala jsem se inspirovat antickou mytologií :)

Na to, jak jsem na triolet nadávala, se mi to moc líbí. Vzpomněla jsem si na Milíkov a ty CDčka co nám tam děda jednou o Velikonocích pouštěl.

Jiří Turner: Jen atmosféricky.

optimismus, a hezky podaný. nesedl mi do nálady, ale i tak je to krásná báseň.

koiška: Já sama taky nevím. Ale je to spíš obraz než jakýkoli osobní názor.