I pro mě je to taková "malá báseň v próze", ale moc hezká.

Abych pravdu řekl, nerozumím tomu " jako povídce". Jako reportáž - záznam rozhovoru novinářky ( psycholožky) s obětí znásilnění do rubriky časopisu "holky dejte si pozor", to je dobré.

Po pravdě řečeno, bez té anotace bych to správně nepochopil a přišlo by mi to takové ploché. Ta avizovaná skutečnost tomu dává zcela jiný náboj. :)

Amelie M.: Kdyby to okno nebylo v zadání, asi bych sebou do toho písku plácnul jen tak. Nakonec mi ale přišlo, že to okno zvýrazňuje pocit, že to jsou vlastně všechno metafory. Moře není skutečné moře, příliv není příliv, vůz není auto a konečně, že okno není skutečným oknem...:)

Orionka: Děkuji za komentář. Možná jsem vzbudil nepatřičný dojem, že striktně počítám slabiky a hlásky ve verších. Vůbec ne. Píšu jen jak to ladí mým ušiskám. Ten druhý verš druhé sloky mi ladí, i když je pravda, že jsem dlouho zvažoval jestli s "mé " nebo bez "mé". Obojí je asi možné, ale takhle mi to zní lépe.
Konec je klasická "turnerovština".:) Nějaká podvědomá touha na závěr vše zpochybnit, zrelativizovat, popřít to, co jsem napsal na začátku, nebo to celé alespoň rozostřit. To už jiné nebude :)

Díky

Jelikož jsem milosrdný kritik, tak mohu :): poezie má nekonečně podob, proč by to nemohla být jedna z nich, lehounká, jen tak v polosnu načrtnutá ... hezké.

Hranice mezi pohádkovou fantazií a kýčem je velmi subtilní
(jako bych to říkal sám sobě) :). Tady je to pro mě to první, ale byl bych ostražitý :)
To rýmování - nerýmování je z mého pohledu působivé (a to ať už je to záměr, nebo to jen tak vyplynulo).

Nemohu si pomoci, ta forma krátkých, pravidelně rýmovaných veršů (hlavně krátkých) patří k básní (popěvku, epigramu...), něčeho v vtipného, něčeho s nadsázkou. A tu tam nějak nevnímám (asi tam ani být nemá). Tedy, technicky dobré, ale forma mi nesedí s obsahem

...tady se to "rispetí" :) (možná dobré téma pro správce portálu..)
Nechci nabádat ke čtení mých komentářů jiným autorům, ale napsal bych totéž, co jsem napsal před chvílí Orionce.
To zadání vybízí k hravosti (poezie je přece hra). Tak snad možná si s tím více pohrát...:)

Zdálo by se, že zadání ( forma a určená slova) musí báseň svazovat. Je to jako v šachu :). Zdálo by se, že se toho na omezené ploše 64 polí s 32 figurkami s omezeným pohybem toho nedá moc vymyslet. Jak víme, opak je pravdou.
Pokud mi něco vadí na současné poezii (možná umění vůbec), je absence formy a pravidel, o kterých si někdo bláhově myslí, že autora svazují.
...promiň, zapomněl jsem komentovat báseň.:) Pěkné motivy( druhá sloka) střídají takové šedé a prvoplánové.
Mohu li radit, pohrej si ještě s tím nápadem a atmosférou.
(úplně vidím ten somnambulní motiv - holka v noční košili na komíně, jasná noční obloha - něco mezi snem a realitou .

koiška: opravdu žhne, děkuji ta komentář

koiška: Děkuji

Mitch Rowbrindger: Slunce je fajn, děkuji za zastavení se

Orionka: Hodně záleží, jak si to člověk naposlouchá.
"bez strachu docela/ čekám na tofela" by byl formálně dokonalý rým. Takže, jak píšeš, jedna navíc. Tu harmonizaci tam dělá to rýmované slovo (docela/ tofela). "mefis" to už hodně mění. "Bez strachu docela/ čekám fistotofela" formálně sedí, ale nezní. Záleží ale i na intonaci.

Nesplývám. Ba, právě naopak. Všude dělám rozruch. Ale moc bych rád, reálně i v přeneseném smyslu.
Mají prý náhubky.:) "Adrenalin" turistům supluje pokleslá atrakce - potápění s ochočenými delfíny. Na volném moři je ale vše jinak - jako v té básničce.
Děkuji za milý komentář.

Děkuji. Navíc jsou tam dokonce dvě slabiky (což bývá často pro rytmus lepší a viditelně to ten rým odpíchne.) "Najisto - Mefisto" je moc otřelé.:) Depka je zapomenuta

Přestože zcela respektuji a chápu rozhodnutí se odmlčet, nebo zmlknout úplně, ŽblaBuňkova poezie tu chybí, stejně jako jeho laskavý nadhled. Báseň to moc hezky vyjadřuje.

Ailin: děkuji

Yana: nevím, co bych řekl, děkuji mnohokrát