vanovaso: děkuji mnohokrát

koiška: Děkuji mnohokrát

Amelie M.: Ona se ta skutečnost dotýká dvou aspektů. Jak na ten smajlík reagují (pokud vůbec reagují) potencionální kritici a proč si autor ten či onen symbol zvolí.
Velmi zajímavá mi přijde reakce (a je dle mé zkušenosti častá), jak i mírně a opatrně kritizovaný autor, hned prohlásí, že nebude nic přepisovat, i když jsem nezaznamenal, že by někdo něco takového po někom někdy vyžadoval. Vyvozuji z toho, že jsme na své duchovní vlastnictví opatrnější snad ještě více, než na to materiální. Je to zvláštní hlavně u děl, která nám mnohdy ani nestojí za to, abychom je napsali bez chyb a zjevných technických nedostatků.
Navíc přeci nikde není žádná (ani etická) povinnost na kritiku nějak zásadně reagovat. Pokud nesouhlasím a nechci se dohadovat napíšu: "děkuji za názor". A je to. Pokud někdo na moji kritiku takto zareaguje, tak mu to příště psát nebudu, protože to nemá význam. Pro něho. Pro mě už vůbec ne, proč bych to dělal?

Smajlík "je mi to jedno" vnímám u náctiletých jako trochu pózu, trochu vzdor a nijak zvlášť se tím nezabývám, považuji to za normální.
U dospělých psanců kolísá můj názor mezi jistou neuvážeností psanců při tvorbě profilu a pokrytectvím. Nedokážu totiž pochopit, že se někdo rozhodne publikovat na literárním serveru a nezajímá ho, co si o jeho dílech ostatní myslí, když je to podle mě jediný rozumný důvod tady být. Upřímně řečeno to ani jednomu z těch, kdo to tam mají, nevěřím.

Amelie M.: ...já to tušil, ale nevěděl jsem, že "doma" - v Indii :)

Amelie M.: Možná je to jenom tím ošklivým technickým výrazem :) ...tak to může být "zakázka" tvého podvědomí (nebo chceš- li duše) a pokud to, co napíšeš, zveřejňuješ, tak už vědomě či podvědomě vnímáš ty, kteří to budou číst. Myslím, že kdyby to bylo jen pro nás samotné, stačila by nám jen ta emoce, ten zážitek nebo sen. Proč bychom to psali?
To jsou všechno samozřejmě spíše pocity, takové intelektuální blábolení.:)
Ale abych nezaostával za jinými propagátory kvality a odbornosti na tomto webu, prozradím ti soukromě, že: Elvis žije! :)

Amelie M.: Děkuji, Amélie. Nemít vous, bylo by patrné, že se rdím.:)
Jen krátké zamyšlení: myslím, že vlastně pořád píšeme na zakázku. Cizí nebo vlastní, v tomto případě je rozdíl jen v tom, že plním plán, který jsem si sám naplánoval.

Marnerin: Děkuji

korálek: děkuji, já je vidím také (teď jenom v duchu) - je to totiž můj oblíbený obraz :)

Ignácius J. Reilly: děkuji, někdy člověk kvůli originálnímu rýmu zavítá i do zoologie

koiška: Děkuji, je moc příjemné číst komentáře na více jak rok stará díla. Také to rád dělám.

koiška: Děkuji

elisza: Děkuji, je to přeci jenom bajka

koiška: Děkuji.

korálek: děkuji

Amelie M.: je to tak:)

shane: Orwell je vskutku zvláštní bajkař, ale i kdyby nenapsal nic jiného než "1984", byl by to pro mne famózní autor. Já jsem si "střihnul" si bajku v takovém "žáčkovském duchu". Jsem rád, že se ti dobře četla. Děkuji. :)

Tomu se říká úhel pohledu, mě se to například docela líbí. :)

Radku, to je moc hezká báseň, velmi zvláštně tam rezonují rýmy i "polorýmy". Opravdu hezké.

Mamka: Na předky lze nahlížet různě, tato bajka, měla vyznít jako karikatura obdivu k něčemu (nebo k některým vlastnostem někoho) kdo ( nebo co) není obdivu hoden(o).
A že se mezi našimi)předky takových najde....
Ta podobnost mě napadla na základě idealizace vlastností vlků, která se dobře odráží v křížení vlka a psa třeba v případě československého vlčáka. Hodně lidí si myslí, že k tomu křížení dochází z důvodu zvýšení síly a udatnosti křížence. Opak je pravdou. Důvodem je pouze vytrvalost a exteriér. Vlčí "morální"vlastnosti jsou zcela nežádoucí, jakkoli jsou pro divoké zvíře přirozené.
Ale to už je o něčem jiném.

Děkuii za komentář i za básničku :)