Kde jinde než v poezii by měl být prostor pro novotvary... Ta představa zhmotněných pocitů má v poezii dlouhou tradici (vybavil se mi hned Hlaváčkův "Upír), ale v této básni, to vnímám na hraně nadsázky, což je mi příjemné.

Vyznání může mít ( a většinou také má) trochu banální obsah. Zachránit to může forma. Ten, dvěma slokami se proplétající rým "síly, brýlí, chvílích, sílí", není z mého pohledu příliš šťastný (působí to trochu jako parodie). A když už, tak bych ten verš propletl do básně celé.

Hezká hříčka, kterou by možná dotáhla změna spojky v názvu . ( místo "a" "i")

Jo, to ta tvoje "poloha" Taková melancholie bez sentimentu.
Skládání slov, metafory, a kde co jiného, jsou z velké části řemeslo, ale vložit do básně kus ze své podstaty, to je něco jiného...:)

To je hezké, nápadité, vtipné...

Amelie M.: To mi povídej...:)) Děkuji za komentář

korálek: Ono asi není o co stát, co básník, to hochštapler :))
Děkuji za komentář.

Megynka: Děkuji

A42: Já si tu často dělám legraci z takové té "přesládlé poezie", proto i ta anotace

elisza: No když myslíš :))

Mám docela rád takové zveršované aforismy. V tomto básnickém provedení vše stojí na rýmu a rytmu. Ten rytmus je fajn, některé rýmy by se asi daly ještě vycizelovat. Peří/ nevěří - asi by bylo lepší zakomponovat "věří" , hladí / nudí - asi by bylo lepší "vadí"
...pouze názor:)

Balatta je píseň a mně zde ty rýmy i rytmus trochu drhnou...
...a ještě ke všemu nevím co je "Svátek líbání Uluny" (Ottar byl snad jakýsi Viking, ale Uluna... nechám se podat. :))

První mě sloky se mi líbí, ta třetí - asi budoucí refrén- mi přijde takový podivný. Možná i tím, že mám manu spojenu (i v té abstraktní podobě) s životodárným pokrmem, a ne s jedovatou tekutinou, která se pije a proudí v žilách. Ono to v tomto pojetí nemá ani takový ten charakter oxymoronu - "jedovatá mana"

Líbí se mi- prosté, rytmické a celkově obsahem i formou uzavřené

Nedávno jsem si četl nějaké své mladistvé překlady Boba Dylana (jeden jsem dal do deníku) a styl Dylanových sdělení a této básně mi přijde hodně podobný. Takové to přímočaré vychrlení obrazů. Hezké

A42: To byla samozřejmě nadsázka. Poezií se často nazývá i něco, co tak vůbec nevypadá. To je asi na každém, co si pod tím slovem představí...

Yana: Ona je to vlastně písnička, takže je tomu trochu poplatná forma. Děkuji za komentář

koiška: Někdy taky ne:)). Děkuji za komentář

Poutník: Děkuji

Jóó balatta! To je klasika!

U mě dobrý, Šejne.

Co na tom, že´s do lesíka
cestou jít ses bála tou,
když jsem pustil tvého psíka
a překvapil tě balattou.