přidáno 12.10.2015
hodnoceno 2
čteno 837(9)
posláno 0
Vyšla jsi jako Slunce na obzor - Oslňuješ mne.
V tvých paprscích je tolik síly.
Těžko mohu se ubránit, oči mne bolí
a jsem bez slunečních brýlí.

Zdá se mi opravdu, že vyžíváš se v těchto chvílích.
Tyto chvíle jsou tak zázračné.
Nepřichází noc, ty nezapadáš, vše právě sílí.
Já však i zaslepen kráčím dále noční ulicí.

Čekal jsem na pocit, kdy i ve tmě bude tolik světla -
- to čekání bylo tak výjimečné.
Přišla jsi, jen jsi „ to“ řekla,
a ač jsi zády, oslňuješ mne.
přidáno 13.10.2015 - 10:23
Vyznání může mít ( a většinou také má) trochu banální obsah. Zachránit to může forma. Ten, dvěma slokami se proplétající rým "síly, brýlí, chvílích, sílí", není z mého pohledu příliš šťastný (působí to trochu jako parodie). A když už, tak bych ten verš propletl do básně celé.
přidáno 12.10.2015 - 23:19
Ta báseň je pěkná. Není nudná, hezky se čte, má kvalitně vyjádřenou atmosféru. Je prostě silná. Prostřední strofa je lehce průměrná, ale celek vcelku pěkný. Jen ty "chvíle" dvakrát za sebou, těch je tam škoda :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
,,To" : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ruku na srdce

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku