![]() |
komentáře uživatele :
Já vím, že je to živý a bolavý, ale vidím hlavně skvělou báseň. Moc pěkně sis s tím pohrála. Když je inspirace, rýmy a nápady se úplně houfují.
Depka, ale působivá. Forma je až vymazlená, asi proto mě ruší ta slabika navíc v posledním verši první strofy. Víc by mi tam sedělo "aspoň", ale to je detail. (A kdybych chtěla být ještě větši detailista, zkusila bych místo "bezbřehé" vymyslet jiný přívlastek, aby se tam tak blízko po sobě neopakovala slova s předponou "bez".)
Zajímavé podobenství, střet touhy s realitou, závěr až fantaskní. Nejvíc se mi líbí pasáž o životě v hotelu, má švih a krásné obrazy.
Tak to je paráda. Krásný hlas a slova, co pronikla mým krunýřem. Díky!
To je moc milé, povedla se. (Jen ten labyrint si oprav, prosím.)
Psavec: Já nenadávám, jen si občas něco píšu, ale o drahotě ani ň.
Homér: Podnětný komentář, díky za to zamyšlení. Vždycky mě zajímá, co vnímavé čtenáře při čtení napadá. Jeden by žehlil, druhý přišíval další cár... Ta metafora má zjevně ještě spoustu nevyužitého potenciálu.
kmotrov: Děkuji za pochvalu a souhlasím, asi jsem si s koncem měla víc pohrát. Ale v té chvíli mi přišlo, že z formy vybočující závěr je jaksi důraznější.
Homér: Jo, bylo to o tobě. Ale už si nevybavím, co přesně mě inspirovalo :)
Tvrdnutí chrání jako krunýř. Ale něco zatvrdne navždy a citlivost se už nemusí vrátit.
Musí to bolet. Bolest nám říká, co je opravdu důležité. Rodit jenom tak, jako když si uplivne, jak by to na světě vypadalo? Už takhle je dost přelidněno:)
Pěkná báseň, i když možná zbytečně smutná.
Pěkná báseň, i když možná zbytečně smutná.
Leslie: Je to tak, ani naše civilizované způsoby nejsou dokonalé, ani demokracie není. Ale aspoň je možnost a naděje, že se časem zlepší. I s tím dalším, co píšeš, naprosto souhlasím.


