přidáno 16.09.2024
hodnoceno 10
čteno 498(12)
posláno 0
Pořád jsem to já
a pořád jsi to ty
jen sepraní a pomačkaní
pračkou času

Zašedlé radosti
vybledlé trampoty
jak v roztřepeném babiččině
kanafasu

Pár zalátaných děr
pár fleků z mastnoty
ale látka ještě dobrá
na leccos se hodí

Tak klidně mějte si nás za Skoty
přece to nevyhodím!
přidáno 20.09.2024 - 08:17
Miňko: Zajímavý komentář, díky za něj i za pochvalu!
přidáno 19.09.2024 - 13:28
Některý vztah vyzraje jako dobré víno, některý zkvasí jako špatné víno. Líbí
přidáno 18.09.2024 - 13:29
Psavec: Já nenadávám, jen si občas něco píšu, ale o drahotě ani ň.
přidáno 18.09.2024 - 13:27
Homér: Podnětný komentář, díky za to zamyšlení. Vždycky mě zajímá, co vnímavé čtenáře při čtení napadá. Jeden by žehlil, druhý přišíval další cár... Ta metafora má zjevně ještě spoustu nevyužitého potenciálu.
přidáno 18.09.2024 - 13:23
kmotrov: Děkuji za pochvalu a souhlasím, asi jsem si s koncem měla víc pohrát. Ale v té chvíli mi přišlo, že z formy vybočující závěr je jaksi důraznější.
přidáno 17.09.2024 - 23:11
Nadáváme na drahotu, ale nešetříme.
přidáno 17.09.2024 - 19:45
Taková ta hořkosladká tragikomedie. Dobré dílo, můžu si pod tím všelicos představovat. Anebo je to jen jeden z těch unavených párů? Přišijte tam novej cár, ale na to jste moc šetřivý, holt Skoti, no. Haha.
přidáno 17.09.2024 - 17:05
No přirostlo nám to k srdci
...ale žehlit už to nebudeme

Líbí se mi, jen možná dotáhnout poslední sloku na čtyřverší.
Ale i takhle moc pěkný.
přidáno 17.09.2024 - 14:33
gajda: Přesně tak, fandím recyklaci. Dík za návštěvu.
přidáno 17.09.2024 - 12:56
gajda
Tak ano, dneska se obecně moc plýtvá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na skotské motivy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ještě pořád
Předchozí dílo autora : Dozvuky

» narozeniny
Reiko [15], lk.firefox [14], Crystal [11], zlatesvetlo [9], Maureen [9], ZaZu [3], Tomáš Černý [3], Gimo73 [1], gaia333 [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming