Pořád jsem to já
a pořád jsi to ty
jen sepraní a pomačkaní
pračkou času
Zašedlé radosti
vybledlé trampoty
jak v roztřepeném babiččině
kanafasu
Pár zalátaných děr
pár fleků z mastnoty
ale látka ještě dobrá
na leccos se hodí
Tak klidně mějte si nás za Skoty
přece to nevyhodím!
a pořád jsi to ty
jen sepraní a pomačkaní
pračkou času
Zašedlé radosti
vybledlé trampoty
jak v roztřepeném babiččině
kanafasu
Pár zalátaných děr
pár fleků z mastnoty
ale látka ještě dobrá
na leccos se hodí
Tak klidně mějte si nás za Skoty
přece to nevyhodím!
18.09.2024 13:27
Homér: Podnětný komentář, díky za to zamyšlení. Vždycky mě zajímá, co vnímavé čtenáře při čtení napadá. Jeden by žehlil, druhý přišíval další cár... Ta metafora má zjevně ještě spoustu nevyužitého potenciálu.
18.09.2024 13:23
kmotrov: Děkuji za pochvalu a souhlasím, asi jsem si s koncem měla víc pohrát. Ale v té chvíli mi přišlo, že z formy vybočující závěr je jaksi důraznější.
17.09.2024 19:45
Taková ta hořkosladká tragikomedie. Dobré dílo, můžu si pod tím všelicos představovat. Anebo je to jen jeden z těch unavených párů? Přišijte tam novej cár, ale na to jste moc šetřivý, holt Skoti, no. Haha.
17.09.2024 17:05
No přirostlo nám to k srdci
...ale žehlit už to nebudeme
Líbí se mi, jen možná dotáhnout poslední sloku na čtyřverší.
Ale i takhle moc pěkný.
...ale žehlit už to nebudeme
Líbí se mi, jen možná dotáhnout poslední sloku na čtyřverší.
Ale i takhle moc pěkný.
17.09.2024 12:56
gajda
Tak ano, dneska se obecně moc plýtvá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.