oslov radek: Díky! :-)

Mayfair: Tak to je fajn! :-)

Elza: Krásné je snít...:-)

Psavec: Tak snad k tomu katastrofickému scénáři hned tak nedojde...:-)

Jen se předem netěš marně!
Co když sáhne po Husqvarně?
:-P

Yana: Nu, do hlav těch druhých nevidíš! Najednou se něco zlomí a ze dne na den ztratí paměť nebo chuť být dál v tomhle světě. Já už si taky připadám nějak vyhořelý a to jsem jeden čas byl v popředí všech těch tří měsíčních žebříčků. A nápady teď dávam jen do deníčku...:-)

Malý kyborek
hned získal v mém srdci flek
je můj jak jsem řek...

Z krásných vzpomínek zbyl jen prach,
pravda se skrývá ve hvězdách,
víru tvou nevíra střídá,
že snad rád se s jinou vídá
a když ti lásku vyznával,
že jenom klamal, ve všem lhal...
***Ale je možné, aby se někdo cítil bezpečně v cizí náruči, kdyby v té chvíli neexistovalo spojení mezi těmi dvěma?

Nesmíš pořád jen nespokojeně koukat do zrcadla! Třeba se vyloupne po mamince...:-)

Vašek Špongr: To neřeš! Jen taková náhodná asociace, když byl ten anonymní den! Třeba jsem chtěl zmást někoho, kdo by na to reagoval a snažil se odhalit, kdo jsem. Kdysi to vedlo k humorným omylům! :-P

Yana: Já samozřejmě pochopil, co jsi měla na mysli, jen jsem to doplnil o fakt, že můžeme dát jenom to, co nám vštípili jiní! Když někdo nepoznal lásku a péči, ať už od vlastní rodiny či od náhradních pěstounů, má problémy ji sám dávat a brát ohledy na potřeby jiných! Jj, nevíme dne ani hodiny, kdy se třeba i my staneme na někom či na něčem závislí! Já už si taky vyzkoušel francouzské hole a letos přibyly i klasické berle a zažil jsem chvilky bezmoci, které bych si nerad zopakoval. Ostatně i teď zas marodím dík hloupému úrazu v práci, nejel jsem kvůli tomu na ten sraz a návrat k původnímu stavu není tak rychlý, jak bych si přál. Znal jsem z jiných portálů čiperného staříka, emeritního profesora češtiny, plodného autora a bezva chlapa. Náhle zmizel a jeho přátelé po něm začali pátrat. Kdosi zjistil, že skončil v nějakém ústavu, protože ze dne na den se uchýlil do svého duchovního světa a jen zřídka z něj vycházel a někoho poznával. Pokud ještě žije, je o dva roky starší než náš Žblabuňka. :-)

Paprsky světla, uhněte,
já patřím již do světa stínů,
než z vosku svíci uhněte
ten, kdo dá sem i květinu...

Nebásník:

Každý svou vlastní cestou kráčí,
občas se cesty překříží
či spolu jdou i přes bodláčí,
aniž se člověk ohlíží...

Jenom když náhle sám tu stane,
ptá se, co život dal či vzal,
smutní pro věci nepoznané,
pak ale přesto kráčí dál...

Ano, čas každého z nás je vzácný, ale šetřit jím na těch, kteří nám bez ohledu na něj dávali to, co v nich bylo nejlepší? Oplácejme lásku láskou a věnujme ji i těm, kteří teprve vstupují do našeho života a do světa kolem nás...:-)

Tisícem oken město svítí,
tisíce dveří zavřených,
za nimi jako rybky v síti
chyceny touhy jsou i smích.

Zrakem svým nepronikneš však tmou,
která tě od nich teď dělí,
bezpečně před světem skryty jsou
sny všední i na neděli...

oslov radek: Doufám, že to nebereš jako nekalou konkurenci! Jen jsem zase po delším čase měl chuť si hrát, upoutal mne název v Posledních aktivitách a tak nějak to probudilo i mé vzpomínky, mou fantazii i moji paní Músu...:-P

Singularis: Vybavila se mi kniha Louise Hay Miluj své tělo!
A k tomu se mi vybaví i jména Alexander, Feldenkreis či Schultz...:-)

vanovaso: Díky! Však já vím, že ne! Ale je lepší potěšit někoho optimistickou písní než psát o tom smutném a zlém...:-)

ivkaja: Jestli se někdy vrátíš,
pak patří ti můj dík,
že pro čas tu tratíš
na milý komentík...
:-)

P.S. Nostalgicky bloudím po starých stránkách a vzpomínám na dobu, kdy to tu žilo! A já, i když mi tenkrát nebylo dvakrát do smíchu, jsem se snažil přesto předávat druhým trochu lásky a dobré pohody...:-)

Děkuji opožděně všem za milé komentíky! Jsem rád, že to pobavilo, což byl i účel. Když jsem to sem dával, měl jsem jen omezený přístup k internetu a to pouze z knihovny, takže jsem si občas nestíhal číst reakce...:-)))