 10.03.2014 3 1885(11) 0 |
Po vzpomínkách zbyl jen prach,
jak krásné bylo, když měl jsi rád.
Když šeptal jsi něžná slova
a v tvém objetí opouštěl mě strach.
V hlubinách smutku teď marně hledám odpovědi.
Pravdu, která dosti bolí.
Pomalu odkrývám závoj lží,
náhle pod jeho tíhou padám k zemi.
Byla to nevěra? Co ještě tají?
Jedno je jisté, ani špetka pravdy není.
jak krásné bylo, když měl jsi rád.
Když šeptal jsi něžná slova
a v tvém objetí opouštěl mě strach.
V hlubinách smutku teď marně hledám odpovědi.
Pravdu, která dosti bolí.
Pomalu odkrývám závoj lží,
náhle pod jeho tíhou padám k zemi.
Byla to nevěra? Co ještě tají?
Jedno je jisté, ani špetka pravdy není.
08.12.2017 - 23:51Z krásných vzpomínek zbyl jen prach,
pravda se skrývá ve hvězdách,
víru tvou nevíra střídá,
že snad rád se s jinou vídá
a když ti lásku vyznával,
že jenom klamal, ve všem lhal...
***Ale je možné, aby se někdo cítil bezpečně v cizí náruči, kdyby v té chvíli neexistovalo spojení mezi těmi dvěma?
pravda se skrývá ve hvězdách,
víru tvou nevíra střídá,
že snad rád se s jinou vídá
a když ti lásku vyznával,
že jenom klamal, ve všem lhal...
***Ale je možné, aby se někdo cítil bezpečně v cizí náruči, kdyby v té chvíli neexistovalo spojení mezi těmi dvěma?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Závoj lží : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sebevrah
Předchozí dílo autora : Sníh, který umí hřát
