Amelie M.: To mě moc těší. Ten sníh je prostě boží. Včera jsem už to nevydržel a vytáh běžky. Sice to byla tak trochu kličkovaná mezi krtinama, ale kdoví, kdy to zas půjde, když má začít pršet. Ale to jsem trochu odbočil :-) Díky moc za návštěvu :-)

puero: Ano, barvy. Tak to vnímáme úplně stejně. Bez té lišky by ta básnička nebyla o ničem. Vybledlá a nudná. Jsem rád, že na tebe zapůsobila přesně tak, jak jsem zamýšlel. Je to momentka z včerejšího rána. Tu lišku jsem potkal.

oslov radek: Děkuju :-)

Mamka: poll: Amadeo´´: Díky za návštěvu. Moc mě těší, že vás oslovily :-)

PrimaDen: Moc děkuju :-)

Nikytu: casa.de.locos: Moc díky za návštěvu. Taky mám asi nějak nejradši tu první :-)

Krásný. Takový drobný impresionistický obrázky. Čím míň slov, tím víc prostoru pro představy. Moc se mi líbí :-)

Krásná skica. Čím dál víc se mi trefuješ do vkusu. Takovéhle věci jsem totiž vždycky chtěl psát :-)

Homér: Dyť vypadaj hrozně humorně, jak to nosej přes rameno. Jako golfisti.

Promiň, ale toužíš-li po maximální kritice, budiž ti dopřána.
Nuže: Je hezký, že řešíš ekologii. Kdyby to tak měli všichni, to by byla krása. Ale kdyby o tom všichni psali takovéhle křečovité a naivní veršovánky, asi bych se brzo odebral s provazem hledat nějakej ten zbytek lesa a ukončil tam svá trápení.
Nehledej v mých slovech jakoukoli namyšlenost nebo pýchu, spíš jen překvapení, zklamání a smutek z toho, že dvacetiletý člověk, který má na kontě už úctyhodných 122 děl, může tvořit takhle jednoduchoučkým a pro mě absolutně nepoetickým způsobem.
Nezlob se, ale musel jsem to napsat. Takhle to cítím...

Je moc hezká. Možná bych se přimlouval za trochu rafinovanější rýmování, ale stejně na mě působí strašně příjemně. Díky :-)

hezká slova :-)

Připomíná mi obrazy impresionistů. A to já vážně rád. Díky, moc se mi líbí :-)

Samozřejmě, že je to báseň. A moc pěkná. Malinko mi z toho trčí ten čtvrtý verš první sloky, ale není to nic, co bych nedokázal zvládnout. Líbí se mi :-)

Orionka: Jsem moc rád, že se ti to líbilo, ale já v tom asi svoji cestu úplně nevidím :-) Dík za zastavení :-)

Homér: No nepovidej...

puero: No, už mě to taky napadlo. Tak se holt asi nedočkám.

puero: Víš, co je na tom požehnaném věku nejhorší? Počínající skleróza. Možná už to je taky stařecká demence. Už skoro rok všem tvrdím (a co hůř, sám tomu věřím) že mi je 38. A tuhle jsem náhodně zašilhal do občanky a hle, jaké překvapení! Bohužel teď už se to začíná blížit pravdě...
Ale pořád mě nikdo v autobuse nepustí sednout. Já to nechápu...

Amelie M.: Jsem rád, že sis toho všimla. Chtěl jsem si vyzkoušet něco s naprosto přísnou formou (konkrétně tohle měl být sonet se schématem abab cdcd ef ef gg) a mám z toho úplně stejný pocit. Není to ono. Je to strojené, plné kompromisů a, jak říkáš, nesvobody. Ale ten pocit, kterej jsem získal a kterej jsi ty vyslovila nahlas je pro mě dost cennej. Já totiž taky radši svobodu. A už vůbec si kvůli tomu nemíním připadat blbě :-) Nejsem profík, takže nemusím dělat nic, co necítím. Díky moc za tvůj postřeh :-)

Zamila: No, o tom talentu bych si opravdu dovolil pochybovat. Ale každopádně mě to baví. A moc dík :-)