Já tyhle proklamace moc nemusím. Navíc jim většinou ani moc nevěřím. Mám pocit, že jde obyčejně jen o pózu. Ale nerad bych ti křivdil. Jak konkrétně bojuješ?
Přečetl jsem si tvých dílek víc a zjistil jsem, že, ať už jsou o čemkoli, vypadají všechna zhruba stejně. Občas dost nečeské a krkolomné konstrukce a rýmování ve stylu říkanek za základky, případně velevtipných veršovánek na různých přáníčkách. Co takhle zkusit to bez rýmů? Možná by to znělo méně násilně a o dost svobodněji. Popřemýšlej o tom. Ale nejdůležitější je samozřejmě, jak to cítíš ty :-)

No, těch deset minut může být někdy vlastně výhodou. Není to totiž vysezený. Chytrý, čistý a nekomplikovaný. Ne, že bych nějak prožíval haiku, ale obecně mám nějak radši kratší dílka. A tahle se mi líbí. Zejména to první.

Musím se přiznat, že hudebně mě zrovna dvakrát neuchvátila. Přijde mi, že většina písní (aspoň těch, co znám z poslední doby), které chtějí něco říct a na něco upozornit, mají příliš mnoho slov a příliš málo muziky. Myslel jsem si, že to je přirozené, ale nutně to tak být asi nemusí. V tomhle začínám dneska konečně doceňovat Kryla, jakkoli nemám to neustálé srovnávání čehokoli a kohokoli právě s ním rád.
Ten text mě silně oslovil. Mluví mi z duše. Mockrát jsem uvedl na ulici dobrovolníky do rozpaků tím, že jsem si od nich květinku nebo podobný symbol naší dobroty a laskavosti nevzal. Pomoc by, dle mého, měla být samozřejmostí. Ve chvíli, kdy to začnu okázale vystavovat, zavání mi to jakousi sebereklamou a ta mě odpuzuje.
Dovedu si ten text představit i kratší. Zhruba od poloviny už stejně nic nového nepřináší. Kdyby se ta písnička o minutu zkrátila, asi by mi nevadilo, že v ní vlastně chybí nějaký výraznější hudební nápad.
Tím vůbec nechci říct, že by to bylo špatný. Ale vzhledem k potenciálu toho textu a nápadů v něm mi to přijde trochu moc vatovitý. Promiň, mívám rána, kdy jsem takhle úžasně chytrej :-)

loner: Jééé, tak to mě potěšilo :-) Dlouho jsem o tobě neslyšel. Díky za návštěvu :-)

Amadeo´´: To jsou moc hezká slova... Díky :-)

Ignácius J. Reilly: Děkuju moc :-)

Moc hezký. Vzpomněl jsem si, jak jsem jako kluk přes léto dělával na poště. Nejhorší bylo to vstávání :-)

casa.de.locos: Takové pochvaly si opravdu moc vážím. Díky za tvá slova :-)

Timothy A. Postovit: Díky moc. Snové... to je moc hezky řečeno :-)

korálek: BlackoneN7: Lenča: oslov radek: Moc děkuju. Těší mě, že zaujala :-)

To jsou vážně nádherná slova. Zůstávají. Jsem strašně rád, že jsem mohl číst. Měla bys vydat tu sbírku. Kdo už jiný.

korálek: Děkuju moc :-)

Yasmin: Sice pozdě, ale přece děkuju za tvá krásná slova :-)

Líbí se mi. Taková se zdravým nadhledem, bez póz a patosu. To fakt můžu. Moc pěkně napsáno :-)

(...jo - a to křivolako bych ti nejradši ukradl :-)))

koiška: Díky, jsem moc rád, že zaujala :-)

Překrásná báseň. Opravdu se ti povedla. Nezní ani archaicky, ani násilně, což u sonetů zde prezentovaných zdaleka nebývá pravidlem (ovšem já jsem ten poslední, kdo by si mohl dovolit něco takového kritizovat - nikdy jsem žádný nenapsal a pravděpodobně, právě pro výše uvedené pocity, ani nenapíšu). Jsem rád, že jsem mohl číst a určitě jsem nečetl naposledy. Co si ale příště u tvých děl rozhodně odpustím, bude anotace. Nemůžu se zbavit pocitu, že jsem se ocitl u řezníka a básně jsou kusy masa, které zde visí rozbourané na hácích...

Moc hezká, barevná slova. Úplně to vidím. Líbí se mi :-)

misháá: Děkuju :-)

Zamila: Megynka: Díky moc. Těší mě, že se líbila :-)

Lenča: Ne, určitě to není šílenost :-) Díky :-)