Jiří Turner: Máš samozřejmě pravdu, vystihl jsi tu slabinu, která byla několikrát předělaná a nakonec jsem se trochu rezignovaně vrátila k původní verzi, která alespoň říká to, co skutečně má.

Akaia: Možná záleží, jak a jestli člověku slouží. Osobně když to bolí, radši uklízím. Když to bolet přestane (a téměř vždycky k tomu časem dojde), tak oceňuji. No a někdy se děje i obojí najednou… :)

A komu z nás to “něco esenciálního” nechybí… takový základ do života, který přitom vůbec není jednoduchý, zvlášť, když není z čeho vyjít. Bylo milý za tou básní na chvilku zavnímat tebe.

Psavec: LadyLoba: Miras2250: Díky za čtení. Osobně s ní mám trochu problém (jako se vším ostatním), ale sdílela jsem i tak, holt aktuálně nemám dobré rozlišovací schopnosti, takže prostě sdílím hala bala (a je mi to jedno, no problem, jak trefně napsal puero).

Psavec: Za b) je správná odpověď (tedy ano, ve své nefunkční podobě je zachován).

Výstižná. Rozumím jí až moc dobře, na tebe nezvykle nitro-odhalující (ať už tvoje, nebo imaginární nitro básnického subjektu). Bylo mi v tom dobře (jak jinak, depkárny jsou můj rybníček).

Výborný. A au-tentický, to miluju.

Orionka: Díky za milý komentář.

Jan Pokštefl: Některý příšery i na obejmutí reagují kousnutím.

puero: Teoreticky. Ale záplavy taky nic moc, zvlášť krajina po nich ;-)

Orionka: Neu: Zajímavě odlišné náhledy. Nakonec mám nejradši, když se podaří přenést nějaká emoce nebo atmosféra, ale příběhy si člověk musí domýšlet. Díky za čtení.

Psavec: oslov radek: LadyLoba: kačule: hototo: Dandy: Moc vám všem děkuju za milé komentáře, napsala se sama.

človiček: Psavec: LadyLoba: Sasanka: Moc děkuji za čtení, milé komentáře i porozumění.

Homér: Pár lidí přístup má, ale opravdu jen minimum. Ale podle mě sem nikdo nechodí, aspoň to tak beru a svobodu v tvorbě si brát nenechám. Ale s pár vybranými jedinci sdílím svoje nitro i mimo poezii, takže i tak by případné čtení bylo asi v pohodě. :-) Díky moc!

Yana: Miňko: Děkuji moc.

Orionka: To mě těší, že jsi je tam našla :-) Díky.

Velmi intimní, plná vnitřní jistoty, která se přenesla až trochu bolestivě.-) Dík.

Krásná. Taky už na mě dýchl podzim, a přitom jakoby letos ani pořádně nebylo léto.

Hm, to by mě zajímalo, jaký ženský takový týpek teda naláká... ale proti gustu. Rozmanitost světa mě někdy baví, ale mnohdy děsí. Čím jsem starší a čím víc jsem toho zažila, tím víc zjišťuju, že světu a životu valné většiny nějak vůbec nerozumím. Stěží začínám zvládat zorientovat se ve svým mikrokosmu.

Tyhle tvoje pozorovací mě baví.

... kdyby tak jen přišel.

Zaujalo mě, že v těch kontrastních obrazech na začátku jako by se schovával mužský a ženský protipól. Každopádně je to silné a bolavé. A pak ten závěr, opět výborný.