|
Šest let po událostech u Stinné je z Dalana bohatý muž s věhlasem. Je z něj také muž plný výčitek a pochyb o volbách, které učinil. Jednoho dne se u jeho sídla v Lakrově objeví Odolen s nabídkou, kterou rytíř čarobijec nemůže odmítnout. Vydávají se společně na cestu do severních království Alber a Dalan doufá, že dostane šanci alespoň částečně odčinit chyby napáchané v minulosti.
|
|
já
|
|
Proslulý dobrodruh a záhadolog Světozar se poprvé vydává na kontinent Opadrot. Z výzvy krále Motvahu má působit jako pozorovatel na záhadném území Hranice. K tomuto úkolu je k němu Spojenci Meadrotu přiřazena Lutona Anra. Jejich mise začíná ve městě Hranatar, které je zároveň nedobytnou pevností. Poodhalit největší záhadu jihu ale nebude vůbec snadné.
|
|
střípky z míst a měst; název pracovní
|
|
Neberme život moc vážně,stejně z něj živí nevyváznem...:-)
|
|
... pretože počas dobrodružných ciest,
sa verše z duše sami derú na papier...
|
|
Určené tým, ktorí sa hlbšie a filozoficky zamýšľajú nad človekom a životom.
|
|
Cokoliv, co se urodilo za ta léta mé existence. Hnojeno upřímností, nikoliv životním optimismem.
|
|
Lehce antioriginální pojmenování. Stejně tak jako naše poslední rozloučení. Chvála Bohu ale. Hlavně že nějaké.
|
|
Obrazy všedního šílenství.
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Půlnočnice» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

