fantasy

O velkém poznání...

Moje stará sbírka anglicky psaných básní, mých prvních pokusů.

Valerii je šestnáct a má všechno a zároveň nic. a nechce všechno. nechce vlastně vůbec nic.

život je přetvářkou osudu a vidíme ho každé ráno v šálku od kávy a večer když se díváme na svůj obraz v okením skle

Inspirována Petrarchou (Sonety Lauře), píši sonety svému.. řekněme neoblíbenému učiteli matematiky. Psáno přímo v hodině (pro inspiraci) a s obrovskou nadsázkou a neuvěřitelně krkolomnými rýmy, proto upozorňuji, že slouží pouze k pobavení. Sice mého učitele neznáte, ale jistě si tam najdete i toho svého. ;-)

Z deníku přesouvám sem, protože tato etapa pro mě skončila. Jak já ráda říkám, někdo mi uklidil. I tak pro ně budu mít stále slabost.

... už neutečeš...

...

Celá povídka

aneb vše...co se z nich potřebovalo vyplavit na hladinu...

povídka na pokračování