Ano, je to o něm. Takhle na mě zapůsobil. Takhle se zachoval. Ale nejhorší je, že on za to nemůže...

Jubilejní třicátá, snad se bude líbit:-) Trochu "studenější" variace na známé téma, s věnováním bez věnování... Měla jsem tendenci, psát ji pořád donekonečna. Proto těch pár teček na konci; za nimi může být cokoli...

Taková víceméně improvizace na téma, že nemůžeme všichni všechno...nebo jen taková blbost, co mě napadla, dvojsmysl, který nikdo nepochopí... Tím líp. Tak si to přeberte:-)

...už zase jedna rádobyalegorie...

...měl křídla...jako ty;-)

...může být jedině tam, kde končí nebe, kam ty už nemůžeš...nebo tam, kam můžem oba? Básnička ze soutěže...ale patří "do série", možná ještě víc než ostatní, proto jí sem dávám. Chtěla jsem doplnit velká písmena a tečka, ale pořádně jsem nevěděla kam je dát, takže nakonec beze změny:-)

Někdy si vzpomeň, až uvidíš západ slunce zeshora...

Krátké setkání s tebou a pak si každý jdeme svou cestou. Jako vždy. Jako vždy, když se mi něco zdá. Není to často a končí to předčasně...

Prostá otázka...kterou ale nikdy nepoložím...