I uprostřed ničivé bouře se nachází klidné místo. Nádech před pokračováním pohromy. Lidský život plný bouřlivých událostí by byl nesnesitelný nebýt takového Oka hurikánu.

Obraz třetí. Nějak jsem jich najednou úplně přeplněná, co den to sen a nová potřeba vypsat se…

Omyl nebo podvod? O tom vypráví tahle povídka ze života

Starší povídka napsaná při sledování západu slunce.

Byli spolu, měli se rádi, a rozešli se. Nestalo se nic mimořádného.

Věnováno: Mému příteli, spřízněné duši a múze v mužské podobě Mílovi S. a Carlosovi S. H., kvůli kterému jsem tuhle povídku dokončila trochu jinak než jsem měla původně v plánu. :)..

Je až zvláštní, jak moc se v díle odráží nálada autora.

Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....

naše oči

Ačkoli tahle povídka není nikterak dlouhá, chtěla jsem jí zachytit pár momentů ze života...

Jedná se o mini povídku z celkem z deseti povídek. (A kdo pozná jakou látku/drogu že to Nick vyráběl má u mě smajlíka :-D )

Velká písmena možná neodpoovídají gramatice..jde o zvýraznění....

Můj první pokus o psané slovo

Ze sbírky - Lovci lidí. Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.

pro někoho...

.. aneb jak mi bylo, když se její duše přemístila do lepších životních podmínek .. [nebaví vás číst *dlouhé* povídky? Poté Vám radím: "Kašlete na to!."] Už chápu pocity přátel umírajících.. uch..