...když já ty odchody léta tak těžce snáším, takže v té podzimní melancholii aspoň píšu...

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

a tak, nemůže být pořád veselo..

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...

život je tragikomedie...*

zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

...ve městě

všude je šedo, tmavo, smutné pohledy, melancholické oči ... tolik nám schází slunce/láska (doplň si sám;))

...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Perly ve vlasech mám... (Liter zase nejede, tak budete tentokrát první :-). Obrázek časem. Možná.)

Pololehká snesitelnost (ne)bytí

Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

archív - počátek dubna 2011

laciná... muzikantská

jedno malé tajemství....:-P