...

Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

stokrát můžu říkat, že nechci aby léto skončilo...al podzim má stejně něco do sebe:)

... ti co mě znají, pochopí...

Název je asi trochu mimo, ale vlastně nevím, jak jinak to pojmenovat. Tísícdvěstěpadesátásedmá písnička s tímhle akordickým postupem...

..

S kým?? Těžko říct... ;)

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

... NC ...

Taková chudičká básenka. Datuje se ke dni 12. 8. 08. Taková rádobybeatnická.

ne zrovna můj momentální pocit ze života, ale spíš můj protivník v boji s nekrásnem! a já to prostě nehodlám vzdát!:)

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

Už tolikrát jsme umřeli v bleděmodrém světě smutku...rozhodla jsem se proti tomu bojovat...kdo se přidá?...;-)...* spontální básnička...čeho je moc...toho už bývá příliš...

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

...včerejší večer...a dnešní ráno...(snaha o vyjádření TOHO pocitu)