jedno velké díky google překladači:P

Když se upnete k naději o někom, kdo by vás měl mít rád a nemá

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

*****

Nebudu čekat až uzraje, na první dobrou, hned, protože...prostě bo...5,4,3,2,1...

____ticho_____ja______sami_dva____*vypovedmyslenek*

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

opět páteční noc... nevím, proč jsou vždycky tak zajímavé... ale co, aspoň mám o čem psát... :D

nepatřit nikomu.

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

...

..zkraty v mozku - opět mám pocit, že jsem přišla na něco zásadního! Otevřela se mi nová varianta chápání Světa jako paralelních vesmírů a duší (energií - hmotných, nehmotných ) ..možná je možné, že pozitivními emocemi a podměty, myšlením posunujeme kupředu cosi paralelně navazujícího...chceme-li být šťastní a plní harmonie, možná bychom měli tuto šířit dál, by se k nám multidemenzionálně vracela a stavěla nás tak výš už jen tím, že podporujeme koloběh a oběh energie ve vesmírech...Kdo ví....každopádně díky dlouhému dokumentu jsem zjistila, co dělám špatně - a to je hlavní!! :o)

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

...za jednoho dlouhého večera, víle Amálce, která už v tu dobu spala ve voňavých peřinách...

jen tak no,chtěla bych čekat víc, jen nevím co...