|
zamilovala jsem se do máků a do jejich focení...zamilovala jsem se do toho přicházejícího léta:)
 12.06.2010 6 1123(26) 0 |
a tak pomalu dýcháš
cítíš polibky větru na kůži
ležíš jen v rytmu srdce
červená totiž vysvobodila nebe
a
nebe, to vysvobodilo tebe
cítíš polibky větru na kůži
ležíš jen v rytmu srdce
červená totiž vysvobodila nebe
a
nebe, to vysvobodilo tebe
13.06.2010 - 21:29Liz, opravdu se Ti daří ...jedeš na krásné poetické vlně ...tak surfuj dál ...těším se na další dílko ...a k tomu ještě poetka - fotografka, hmmm, snoubí se Ti to hezky ;-) Fotka opravdu náladovka ...hnedle mám chuť se znovu nadechnout ...
13.06.2010 - 11:59hmmm.. pekna fotka, moc pekna. ty barvy. a to, ze nebe vysvobodilo tebe, to me bodlo u srdce.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
pořád dýcháš... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : tahle země není...
Předchozí dílo autora : očekávání v taxíku
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
sklobeton» narozeniny
Lapsis Angelus [9], LKrál [5]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
