Ostrov Láska

přes neklidné až zrádné moře touhy
na vlnách citu vznášej se a pluj,
ten ostrov snad lze jen neminout
času běh zdá se nekonečně dlouhý
když marně voláš "větře důj"
tu v dálce zjeví se co přízrak pouhý
kam nezvládnutelný tě nese proud
ač obrys dosud rozeznat lze stěží
věříš, že zvládneš k cíli doplavat,
pak jen ruku vztáhnou stačí
vítězném při vstupu na pobřeží
však nedobrým je rádcem chvat
a omyl, čas že přechytračí,
byť lákavěji zněl hlas ten něžný
zvolni a plachty stáhni níž
jen samoty vyhlédnout zkus kout
a pro jistotu připoutej se k stěžni,
pak stokrát zvaž zda přistát smíš
či radno je ten ostrov obeplout