|
Na tomhle světě se nezabíjí jen lidí, ale i city.....
 02.10.2007 6 1829(15) 0 |
Jsem zabiják, polibků vrah,
pustým městem kráčím
a šířím v něm strach.
Jsem zloděj, co tvé city krad‘
a nedal do nich žádný vyšší vklad.
Jsem tunelář, který tě vykrádal,
já jsem tě přece o nic nežádal.
Jsem sadista, co tě z lásky mučí
a raduje se, jak tvá duše skučí.
Jsem korzár, co chce tě potopit,
na dno stáhnout a mozek odpojit.
Touhle zvláštní hrou se dobře bavím,
radost však hledám, smutek neprojevím.
Tak lehce se v davu ztrácím, já zpitý desperát.
Snad proto ke mně kráčí z pekel delegát
pustým městem kráčím
a šířím v něm strach.
Jsem zloděj, co tvé city krad‘
a nedal do nich žádný vyšší vklad.
Jsem tunelář, který tě vykrádal,
já jsem tě přece o nic nežádal.
Jsem sadista, co tě z lásky mučí
a raduje se, jak tvá duše skučí.
Jsem korzár, co chce tě potopit,
na dno stáhnout a mozek odpojit.
Touhle zvláštní hrou se dobře bavím,
radost však hledám, smutek neprojevím.
Tak lehce se v davu ztrácím, já zpitý desperát.
Snad proto ke mně kráčí z pekel delegát
06.10.2007 - 07:44Hanička
Mně se líbí taky..:)
04.10.2007 - 19:50Tahle je o moc lepší než ta první... Mám takový dojem, že je asi o hodně novější...
02.10.2007 - 00:54Eclipse
Pěkný. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Gangsteská : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nepozávám
Předchozí dílo autora : Pro tebe
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
LadyLoba [18], marička [18], JFTWT [14], Meonys [11], slavek [6], Morholt [3], aska [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
