|
Věci známí, jsou tak cizí....
 03.10.2007 2 803(15) 0 |
Nepoznávám město rodný,
....... ani jeho ulice.
V duši žádný pocit není
a kde končí její hranice?
Nepoznávám známé tváře,
neznám tady člověka.
Jen tu prázdnou stránku snáře
a ta mi nic neříká.
Proto jsem já tolik na dně,
když v krvi oba plaveme.
Naše kroky jdou městem ladně,
a k tomu "ruskou ruletu" si hrajeme.
....... ani jeho ulice.
V duši žádný pocit není
a kde končí její hranice?
Nepoznávám známé tváře,
neznám tady člověka.
Jen tu prázdnou stránku snáře
a ta mi nic neříká.
Proto jsem já tolik na dně,
když v krvi oba plaveme.
Naše kroky jdou městem ladně,
a k tomu "ruskou ruletu" si hrajeme.
19.10.2008 - 11:43Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nepozávám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Těžká jsou rána opilcova
Předchozí dílo autora : Gangsteská
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
