|
Věci známí, jsou tak cizí....
 03.10.2007 2 758(15) 0 |
Nepoznávám město rodný,
....... ani jeho ulice.
V duši žádný pocit není
a kde končí její hranice?
Nepoznávám známé tváře,
neznám tady člověka.
Jen tu prázdnou stránku snáře
a ta mi nic neříká.
Proto jsem já tolik na dně,
když v krvi oba plaveme.
Naše kroky jdou městem ladně,
a k tomu "ruskou ruletu" si hrajeme.
....... ani jeho ulice.
V duši žádný pocit není
a kde končí její hranice?
Nepoznávám známé tváře,
neznám tady člověka.
Jen tu prázdnou stránku snáře
a ta mi nic neříká.
Proto jsem já tolik na dně,
když v krvi oba plaveme.
Naše kroky jdou městem ladně,
a k tomu "ruskou ruletu" si hrajeme.
19.10.2008 - 11:43Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nepozávám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Těžká jsou rána opilcova
Předchozí dílo autora : Gangsteská
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
