|
Věci známí, jsou tak cizí....
 03.10.2007 2 699(15) 0 |
Nepoznávám město rodný,
....... ani jeho ulice.
V duši žádný pocit není
a kde končí její hranice?
Nepoznávám známé tváře,
neznám tady člověka.
Jen tu prázdnou stránku snáře
a ta mi nic neříká.
Proto jsem já tolik na dně,
když v krvi oba plaveme.
Naše kroky jdou městem ladně,
a k tomu "ruskou ruletu" si hrajeme.
....... ani jeho ulice.
V duši žádný pocit není
a kde končí její hranice?
Nepoznávám známé tváře,
neznám tady člověka.
Jen tu prázdnou stránku snáře
a ta mi nic neříká.
Proto jsem já tolik na dně,
když v krvi oba plaveme.
Naše kroky jdou městem ladně,
a k tomu "ruskou ruletu" si hrajeme.
19.10.2008 - 11:43Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nepozávám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Těžká jsou rána opilcova
Předchozí dílo autora : Gangsteská
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle --- Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso --- Lamer» autoři online
Lasak» narozeniny
Kity Cross [11], Mark von Wick [11], Adél Víchová [7], Acheiron [8], ahův [8], Destiny [5]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
