Osvobození

Kaluž krve ostří odráží
ztuhlá pěst jej jemně svírá
o rudý dlaždice co bývaj bílý
je hlava opřená
jemný průvan pod dveřmi
hluboký rány ovívá
duše odchází
oči pomalu zavíráš

proč se bát svýho stínu?
nebuď pokrytec
nejsi tu sám
jen pohlédni nahoru
vstaň a pojď za náma

Spálil si všechny mosty
co tě kupředu vedly
všechno si zahodil pro svou slabost
něco tě ovládá,nedokážeš se bránit
si ubohej,tak se tomu postav
nebuď blbej a začni se prát!