|
Proč těch 99% není schopna dokončit své myšlenky na provrtání měkkých tkání svího těla nožem nebo podřezání cév s životodárnou tekutinou? Mají snad strach ze smrti? Nebo z prázdnoty?
|
Život nebo smrt?
Když jsem sama, přemýšlím o různých věcech. Například: Co je lepší život nebo smrt?
Každý člověk je jiný. Lišíme se barvou pleti, očí, vlasů. Každý máme jinou postavu a hlavně povahu. Každý jsme jiný, ale zároveň nás něco spojuje. Člověk se narodí. Učí se, aby byl moudrý. Seznamuje se, aby nebyl sám. Hledá si lásku, aby měl s kým trávit dobré i špatné chvíle. Plodí děti, aby měl své ,,nástupce“. Pracuje, aby uživil rodinu. Stárne a samozřejmě umírá, aby udělal místo dalším.
Život už známe, je jako otevřená kniha a je na nás, jak bude příběh v ní pokračovat. Ale co smrt? Nemůžeme ji ovlivnit ani oddálit. Co je vlastně smrt? Prázdno? Odpočinek? Nebo snad další pokračování? Je snad život jen přípravou na něco posmrtného?
Každý máme někdy slabé chvilky a přemýšlíme nad smrtí. Ale proč 99% lidí odolá? Proč těch 99% není schopna dokončit své myšlenky na provrtání měkkých tkání svího těla nožem nebo podřezání cév s životodárnou tekutinou? Mají snad strach ze smrti? Nebo z prázdnoty?
Já osobně nemám strach o sebe, ale o své blízké. O lidi, kteří mě mají rádi takovou jaká jsem. Mám strach z ublížení rodině, přátelům a své lásce. Proto nedávám přednost sobectví. Proto při otázce život nebo smrt odpovídám život. A co vy?
Když jsem sama, přemýšlím o různých věcech. Například: Co je lepší život nebo smrt?
Každý člověk je jiný. Lišíme se barvou pleti, očí, vlasů. Každý máme jinou postavu a hlavně povahu. Každý jsme jiný, ale zároveň nás něco spojuje. Člověk se narodí. Učí se, aby byl moudrý. Seznamuje se, aby nebyl sám. Hledá si lásku, aby měl s kým trávit dobré i špatné chvíle. Plodí děti, aby měl své ,,nástupce“. Pracuje, aby uživil rodinu. Stárne a samozřejmě umírá, aby udělal místo dalším.
Život už známe, je jako otevřená kniha a je na nás, jak bude příběh v ní pokračovat. Ale co smrt? Nemůžeme ji ovlivnit ani oddálit. Co je vlastně smrt? Prázdno? Odpočinek? Nebo snad další pokračování? Je snad život jen přípravou na něco posmrtného?
Každý máme někdy slabé chvilky a přemýšlíme nad smrtí. Ale proč 99% lidí odolá? Proč těch 99% není schopna dokončit své myšlenky na provrtání měkkých tkání svího těla nožem nebo podřezání cév s životodárnou tekutinou? Mají snad strach ze smrti? Nebo z prázdnoty?
Já osobně nemám strach o sebe, ale o své blízké. O lidi, kteří mě mají rádi takovou jaká jsem. Mám strach z ublížení rodině, přátelům a své lásce. Proto nedávám přednost sobectví. Proto při otázce život nebo smrt odpovídám život. A co vy?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.